Ředitel Povodí Moravy: Lidé si sucho neuvědomí, dokud jim poteče voda

Máte rád vodu?

Mám ji velice rád. Ale vnímám ji také jako živel, který může lidem významně škodit. Ať už je jí moc nebo málo.

Sjíždíte některou z jihomoravských řek?

Ještě na vysoké škole jsem se věnoval kanoistice, dnes už ale spíš jezdím k vodě jako sportovní rybář. Mám velice rád dolní úsek řeky Dyje, ale dlouho už jsem nebyl také v Národním parku Podyjí. U vody nacházím klid a pohodu.

Klidná a pohodová voda ale nebyla zrovna ta, která stála před půlstoletím u vzniku vašeho podniku…

To opravdu ne, byly to ničivé povodně na Slovensku. Také si ale společnost v tehdejší době uvědomila, že je potřeba zabezpečit dodávky pitné vody. Poptávka po ní začala růst.

Začaly se po založení Povodí Moravy hodně stavět hráze a přehrady?

Česká republika má velmi dlouhou vodohospodářskou tradici. Naši předkové vybudovali hodně vodních nádrží, těžíme z toho až do současnosti. Velký stavební boom nastal v šedesátých a sedmdesátých letech. Stavěly se vodárenské nádrže, zásahy do krajiny byly velké. Tehdejší stát chtěl co nejvíc využít úrodnou zemědělskou půdu, proto se upravovala koryta řek a zrychloval se odtok vody z krajiny. Paradoxně je to přesný opak toho, co bychom teď potřebovali. Za toto období nás ekologové hodně kritizují a částečně mají pravdu. Zadání ovšem mělo silně politický podtext té doby. Ale zároveň se také prokázal význam nádrží při tlumení záplav.

Jak by to v České republice vypadalo, kdybychom tyto nádrže neměli?

Bylo by mnohem horší zásobování pitnou vodou, která se přibližně půl na půl bere z podzemních a povrchových vod. O ty povrchové bychom tak přišli, a kdyby přišlo sucho jako loni, tak by bylo potřeba řešit náhradní zásobování vodou, ale zároveň také odstavování průmyslových podniků od dodávek. Absolutní většina lidí ale sucho nevnímá, dokud přijde domů, otočí kohoutkem a voda teče. Oproti tomu velmi silně negativně vnímají povodně. Přitom sucho je horší.

Prší nyní na jižní Moravě dost?

V objemu srážek jsou výkyvy a budou stále vyšší. Problém není množství, ale že krajina nedokáže dostat vodu pod povrch. A když se oteplí, jak se v poslední době děje, a voda se nevsakuje, tak se prostě vypaří. Spadne sice stejně srážek, ale nedokážeme je využít.

Povodí Moravy spravuje řeky, vodní díla a protipovodňová opatření. Má i další úkoly?

Sledujeme také kvalitu vody a znečištění v řekách i nádržích včetně stavu vodních rostlin a živočichů, abychom věděli, jak je na tom vodní ekosystém. Kromě toho se jako podnik vyjadřujeme i ke stavbám, které v našem povodí vznikají. Máme model, který nám řekne, jak dokáží ovlivnit povodňovou situaci.

Měnily se úkoly Povodí Moravy od začátku jeho vzniku?

Největší změna nastala po revoluci. Před rokem 1989 o výstavbě rozhodoval direktivně stát, nově jsme ale museli přijímat i návrhy a připomínky od samospráv a soukromníků, hodně nám narostla administrativa. Také se zvýšil požadavek na sledování kvality vody. Přestože ale dřív ve společnosti panovaly totalitní podmínky, tak naše vodní hospodářství bylo v mnoha ohledech dál než v západní Evropě. Navazujeme na významné tradice, kterých si vážíme.

Které tradice se u nás držely, ale Západu chyběly?

Jde o celý systém vodohospodářského plánování a sledování a řízení vodních děl a jejich soustav. Také kontrola kvality vody a sledování jejího stavu byla na dobré úrovni. To, co u nás fungovalo dobře už před rokem 1989, se v Evropě systémově zavedlo až směrnicí v roce 2001, které jsme se museli podřídit i my po vstupu do Evropské unie. Nešlo ale o velké rozdíly.

Jak ještě ovlivnil vstup do Evropské unie práci podniku?

Dobře jsme navázali přeshraniční spolupráci, našli jsme partnery na rakouské i slovenské straně. Fondy přeshraniční spolupráce podporují zajímavé projekty například na protipovodňová opatření nebo na obnovu původních koryt řek. Zlepšilo se také společné plánování na mezinárodním povodí Dunaje, jehož jsme součástí.

Jak to vypadá s vodou v regionu nyní?

Na některých tocích je vody dost a jsme takřka na dlouhodobých průměrných průtocích, jinde ale třeba i jen na čtvrtině. Za kolísání může nerovnoměrnost srážek. V posledních měsících nikde dlouhodoběji nepršelo, aby se doplnily zásoby vod. To tu schází, a proto jako vodohospodáři mluvíme o tom, že se prodlužuje a stále ještě neskončilo loňské sucho. Například řeka Oslava na Brněnsku je jen na třetině průtoku, ještě horší stav je na levostranných přítocích řeky Moravy.

Když už jste zmínil Oslavu, musím se zeptat na přehradu. Jak vnímáte protesty místních proti její stavbě?

Lokalita vodní nádrže u Čučic na Oslavě je součást územní rezervy, která vychází z historických plánů. Ty jsou ale zastaralé a my jsme se je loni rozhodli prověřit. To znamená, že zkoumáme, jestli jsou tyto lokality, jako je právě ta u Čučic, chráněné pro stavbu nádrží za současných podmínek, vůbec vhodné. Je potřeba si uvědomit, že v případě Čučic nic neprojektujeme ani nestavíme.

Takže žádná stavba přehrady se ještě nechystá?

Zadali jsme zpracování technicko-ekonomické studie proveditelnosti. Plány, podle kterých se lokalita u Čučic dodnes chrání jako rezerva pro případ, že by bylo potřeba postavit novou nádrž, pochází z roku 1970. Jenže za tu dobu se situace hodně změnila. Aktivita osadníků, umělců a politiků z určité části politického spektra vznikla v době, kdy není dokončená studie proveditelnosti, takže neznáme její výsledky.

Není problém v komunikaci?

Nemáme žádné údaje, ale už se říká, co to celé způsobí a jak je to celé špatně. Jsem otevřený zastánce komunikace. Z těch petičníků a organizátorů akcí se ale na Povodí Moravy nikdo neobrátil, abychom opravdu seriózně prodiskutovali, jaká je situace. Jsme státní podnik a máme odpovědnost vůči společnosti nemůžeme se rozhodovat na základě petice, ať ji podepíše sedm nebo deset tisíc lidí.

Proč se tak dlouho informace neaktualizovaly?

Od roku 1990 se termín přehrada a vodní nádrž stal hanlivým výrazem, dostali jsme se do výrazné defenzivy při řešení zásadních vodohospodářských problémů. Přestože se jasně prokázalo, jak jsou přehrady významné při suchu i povodních. V roce 2006 dokonce vznikla aktivita Stop přehradám. Jenže právě v té době se měly aktualizovat plány hlavních povodí a prověřovat chráněné lokality, jako je ta u Čučic. Až do současnosti se nic nezměnilo. Celou diskuzi otevřelo až loňské sucho. Chlácholení se tím, že najednou by se snad do krajiny začala voda z našeho přání vsakovat, je nesmysl. Podporovat kroky k zadržování vody v krajině musíme dlouhodobě, ale bude trvat i jen dílčí náprava. Musíme mít řešení pro oba extrémy povodeň i extrémní sucho.

Kdy tedy bude studie o Čučicích hotová a co bude pak?

Dostaneme ji na konci července, kdy ji ještě zkontrolujeme. Poté ji předáme ministerstvům zemědělství a životního prostředí, Kraji Vysočina a Jihomoravskému kraji a také s nimi seznámíme obce z okolí Čučic. Když bude zájem, tak můžeme také uspořádat odborný seminář pro zájemce. Musíme znát hydrologickou situaci a případný dopad na životní prostředí, kdybychom se v budoucnu rozhodli stavět. O tom ale může rozhodnout pouze vláda.

Před pár dny jste podepsal memorandum o spolupráci s Brnem o spolupráci na protipovodňových opatřeních. Co ve městě tedy vznikne?

Vznikne víc opatření, která ochrání před velkou vodou Brno a nedaleké Modřice. Rozšíříme a uvolníme řeky Svratku a Svitavu, zvýšíme kapacitu jezů na Svitavě a Svratce a odsadíme liniové hráze obou řek. Součást opatření na Starém Brně budou náplavky, podobné jako v Praze nebo jak jsou plánované také v Olomouci. Po celé délce zdokonalíme propojení s infrastrukturou.

Co byste popřál Povodí Moravy do nejbližších let?

Aby si i naše společnost uvědomila, že voda není samozřejmost a vodní blahobyt, který jsme tu díky našim předkům měli, může skončit. Přál bych si, abychom se přestali chovat laxně a lajdácky. Často se setkávám s tím, že popíšeme problém, který může reálně nastat, a měli bychom ho předběžně řešit. Místo toho ale narážím na názory, že bude lepší vše odložit, až potíže opravdu nastanou. Jenže to v péči o vodu nejde. Nejsme v oblasti informačních technologií, komunálních služeb nebo výroby hraček. Když je hračka ošklivá, můžu předělat výrobní linku a za měsíc vyrobím nové a hezčí kusy. Jenže my neumíme rozhodnout, že má někde víc nebo méně pršet. Voda je nespoutaný přírodní živel, pro člověka nezbytný, bez kterého by život ani neexistoval.