Na zaplněné lavice se budou celý rok dívat učitelky a učitelé na jižní Moravě. V některých základních školách v kraji pro děti museli otevřít rovnou celé nové patro, jinde stačila nová třída. Opačný problém řeší ředitelé středních škol. Několik let po sobě totiž studentů ubývá. Letos jich je nejméně za posledních pět let.

Podle zřizovatele většiny středních škol, jihomoravského krajského úřadu, se ale studenti ani jejich rodiče v tomto roce nemusí obávat zavírání ani slučování. „V těchto letech končí povinnou školní docházku ty nejslabší ročníky, které nedosahují ani deseti tisíc žáků. Za pár let ale přijdou na střední školy silnější ročníky a je pro ně třeba počítat s rezervou volných míst," uvedla mluvčí úřadu Denisa Kapitančiková.

Dodala, že nutná slučování kvůli nedostatku studentů a snižování nákladů má již vedení kraje za sebou z předchozích let. „V roce 2001 kraj zřizoval 115 středních škol. V této chvíli je to pouze dvaasedmdesát," upřesnila.

Počty žáků v kraji
- školní rok 2014/2015: 11 994 prvňáků, 49 665 studentů středních škol
- školní rok 2013/2014: 11 547 prvňáků, 50 333 studentů středních škol
- školní rok 2012/2013: 10 980 prvňáků, 53 860 studentů středních škol
- školní rok 2011/2012: 10 389 prvňáků, 57 219 studentů středních škol
- odhad jihomoravského krajského úřadu pro nadcházející školní rok 2015/2016: 12 500 prvňáků, 47 500 studentů středních škol

Za nedostatek dětí ve středoškolském věku může podle sociologa brněnské Masarykovy univerzity Ladislava Rabušice sametová revoluce. „Ženy změnily životní hodnoty. Začaly mít děti v pozdějším věku, než bylo u nás obvyklé za předchozího režimu," vysvětlil Rabušic.

Poslední babyboom byl v kraji v roce 2008. „V té době si začaly pořizovat potomky takzvané Husákovy děti (pozn. red. silná populační vlna za éry prezidenta Gustáva Husáka). Ti teď nastupují do prvních tříd," dodal Rabušic.

Podle statistik je letos nejvíc prvňáků minimálně za posledních pět let. „Měli jsme tolik nových školáků, že jsme museli přesunout školku z přízemí do mobilní budovy. Původní prostory jsme přebudovali na třídy. Po několika letech tak máme první až pátou třídu samostatně. Mohli jsme zrušit dvoutřídky," popsala například nutná opatření místostarostka Podolí u Brna Gabriela Marciánová.

Také na Základní škole Holzova v Brně museli letos po několika letech otevřít čtyři první ročníky. „Předtím jsme měli několik let jen dva," řekla zástupkyně ředitele ško-ly Zdeňka Tesařová.

Přesto je ve třídách někdy i víc než třicet žáků. „Myslím, že je to pro děti i učitele složitější. Starší dcera šla do první třídy před devíti lety a bylo jich jedenadvacet. Ale věřím, že to zvládnou," řekla matka prvňáka z Brna Pavla Řípová.

Učebnu zdobí i kost z mamuta

Dolní Věstonice - Repliky vzácných nálezů, kosti z mamuta a originály keramiky z doby železné a bronzové. To vše si od letošního školního roku můžou žáci z Dolních Věstonic na Břeclavsku prohlédnout ve své škole. Jedinečnou expozici nabízí nová učebna regionální historie.

Stála 230 tisíc korun a s pokrytím nákladů škole pomohly granty firem a obecní pokladna Dolních Věstonic. „Ještě jsem tam nebyla, ale už se těším, až si vystavené věci prohlédnu," reagovala včera jedna z žákyň Kateřina Mikulská.

Specializovaná místnost poslouží nejen jí a jejím spolužákům, prostory využijí i vysokoškoláci při přednáškách organizovaných archeologickým ústavem. „Splňuje všechny podmínky pro moderní vyučování," uvedl profesor Jiří Svoboda z archeologického ústavu.

Nová učebna je určená především pro výuku dějepisu a regionální historie. „Líbí se mi především propojení základního a vysokoškolského studia na jednom místě," nechal se slyšet ředitel školy Zbyněk Háder.

Neopomněl Dolní Věstonice označit jako jedinečnou archeologickou lokalitu. „Je logické, že jsme chtěli mít učebnu, která bude zaměřená právě na historii našeho regionu," vysvětlil ředitel.

Zvelebení třídy zahrnovalo novou podlahu, lavice, židle, skříně na míru a výstavní vitríny, kde si žáci můžou prohlédnout nejen starodávné exponáty, ale dozvědět se také něco o regionu a jeho minulosti. Kromě toho je učebna vybavená moderní audiovizuální a počítačovou technikou. Nechybí ani interaktivní tabule. Ta je první ve škole.

Technologii a prostory již využilo šedesát vědců, kteří se zúčastnili vědecké konference o archeologii v mikulovském regionu. Sešli se odborníci z celého světa. Zástupce České republiky doplnili vědci například z Japonska, Ruska nebo Kanady. Společně řešili plánovaný archeopark v Pavlově.

První den ve škole? Dostal výbavu a lego
Brno - Nápis 1. C. Právě ceduli s názvem třídy, do které patří, hledal včera před brněnskou Základní školou Arménská šestiletý Tomáš Pacek. V doprovodu rodičů si užíval svůj první školní den.
Třídní učitelka všechny novopečené školáky provedla šatnami a dovedla až ke dveřím místnosti, do které budou následující školní rok každé ráno chodit. „Hned jsem si našel svou lavici, kde bude moje místo. Vedle mě sedí Klárka, ještě jsme se ale nestihli moc skamarádit," popisuje malý Tomáš své první dojmy.
V přítomnosti svých rodičů si děti navlékly ve třídě šerpu na znamení, že jsou už velcí žáci. Radost měly také z výbavy, kterou od základní školy dostaly. „Mám nové vodovky, papíry a tužky, ale hlavně lego," raduje se školák z dárku. Hned po příchodu domů si ho poskládal. „Taťka by mi pomohl, ale neměl zrovna čas. Tak jsem to zvládl sám," říká pyšně prvňák.
Novou výbavu mu paní učitelka pomohla naskládat do aktovky a každému prvňákovi napsala na stůl cedulku se jménem. „Byla moc hodná. Říkala nám, ať ji celý školní rok pěkně posloucháme a nezlobíme," vzpomíná Tomáš.
Už první školní den si zkusil něco napsat na tabuli jako zkušený žák. Celou školu ale zatím prozkoumat nestihl. Prohlédnout si ji vyrazí až v následujících dnech spolu s novými spolužáky. „Půjdeme se podívat do tělocvičny a k bazénu, kam se moc těším," usmívá se Tomáš. Právě plavání je totiž předmět, který si prý bude ve škole užívat ze všeho nejvíc.