Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozrůstání Slavkova u Brna má svoje kritiky

Slavkov u Brna - Příliš mnoho nových bytových komplexů na slabou infrastrukturu města. To je podle řady obyvatel Slavkova u Brna negativní stránka rozvoje města. Město prý ztrácí tvář.

17.5.2014
SDÍLEJ:

V lokalitě Zelnice má ve druhé etapě vyrůst osmnáct nových rodinných domků.Foto: DENÍK/Karel Kašpárek

Třiašedesátiletý ředitel slavkovských technických služeb Radoslav Lánský bydlí ve městě prakticky celý život a označuje se za místního patriota. Teď mu však nezbývá nic jiného, než razit motto, že Slavkov u Brna je městem, kde přestává být příjemné žít. Důvodem je stále se rozrůstající zástavba, která podle něj narušuje nejen osobitý ráz města, ale způsobuje problémy lidem i v každodenním životě.

Řada jiných Slavkovanů s ním v mnoha bodech souhlasí. „Kvůli zvětšující se zástavbě a tedy i vyššímu počtu obyvatel začíná být Slavkov předimenzovaný. Město má určité limity dané historickým jádrem a obchvatem okolo něj a ty přestávají stačit. Silnice ve městě, včetně třeba průjezdu náměstím, jsou stále víc frekventované a parkovací plochy přestávají stačit. Původní záměr o koncepci města zahrnoval historické centrum, průmyslovou zónu a rekreační zónu. Pokud bude Slavkov dále expandovat jinam, myslím, že lidé mi dají za pravdu, že se tu žije stále hůř," míní Lánský.

Město má přes šest tisíc obyvatel. Lánský by si nepřál, aby se číslo v budoucnu zvýšilo třeba na osm nebo dokonce na deset tisíc.

Přebírá povinnost

Tvrdí, že žádnou z nových zón zástavby neřešilo město koncepčně. „Chybí k nim přístupové komunikace, pro děti z nových rodin se těžko hledají místa ve školkách. O infrastrukturu v daných lokalitách by se přitom měl postarat developer, který za novou zástavbou stojí. Ovšem tuto povinnost přejímá město a to ji dle mého příliš nezvládá," upozornil ředitel technických služeb.

Podle něj by si měl Slavkov chránit svůj charakter a ne se jen slepě rozrůstat. Zastupitelstvo, jehož je Lánský členem, by mělo podle něj návrhy na novou zástavbu lépe rozmýšlet, plánovat a nebát se stavební firmy odmítat.

V otázce infrastruktury s ním souhlasí i slavkovský grafik a vydavatel městského zpravodaje Bedřich Maleček. „Na to, kolik má Slavkov obyvatel, je infrastruktura města nedostatečná. Nová zástavba mi nevadí, když je řešená rozumně. Líbí se mi třeba rezidence Austerlitz, to je kvalitně zpracovaný projekt. I chystaný bytový komplex na Kaunicově dvoře se mi zamlouvá, viděl jsem jeho studii a připadá mi rozumná. Naopak ale výstavba oněch padesáti nebo šedesáti bytových jednotek v záplavové zóně, nebo třeba tři dřevostavby-bytovky ve Slovanské ulici, okolo kterých není žádný prostor, považuji doslova za scestné projekty," podotkl Maleček.

Takový názor s ním sdílí i třeba Slavkovan Pavel Červinka. „Nezávidím těm, kteří v dřevostavbách na Slovanské bydlí. Nejen, že to není hezké, ale ulice teď musí být přeplněná, určitě je problém se zaparkováním. Celkově však hodnotím rozvoj města pozitivně, ale rozrůstání by se samozřejmě mělo omezovat jen na místa, kde je to vhodné," myslí si Červinka.

Podle vedoucího slavkovského odboru výstavby a rozvoje Petra Lokaje se ovšem dá očekávat, že město se bude dál rozrůstat. „Lidi táhne vzdálenost Brna, kam se autem dostanou za dvacet minut. Slavkov je kulturní město s bohatou historií. Máme k dispozici všechny služby, spoustu kulturních spolků a možností k rekreaci," vyzdvihl Lokaj.

Přílivu nových sousedů si nemohl nevšimnout také slavkovský děkan Milan Vavro. „Polovina mladých rodin, které chodí k nám do kostela, se řadí k přistěhovalcům z posledních patnácti let. Menší města lákají a Slavkov je v tomhle ohledu velice atraktivní. Kvůli přistěhovalcům je logicky třeba nová výstavba, která se pak stává terčem posuzování. Ze své pozice to příliš hodnotit nemůžu, ale přece jen se mi zdá, že některé nové stavby zabírají moc místa a příliš nezapadají do charakteru města," podotkl Vavro.

Že je trendem stěhovat se do malých periferních měst, dobře ví i vedoucí Pensionu Austerlitz Ivan Křivánek. „Dnes je Slavkov víceméně na úrovni Šlapanic, je to skoro předměstí Brna, a to k nám spolu s dostupností mnoha rekreačních možností lidi láká. Nejsem zastáncem nové zástavby, která kvůli tomu vzniká, ale myslím si, že městu nijak výrazně neškodí," poznamenal podnikatel.

Vydavatel městského zpravodaje Maleček doplnil, že v posledních deseti letech město investovalo miliony korun především do oprav zámku, ale v zájmu obyvatel města by se teď měly peníze soustředit hlavně do infrastruktury. Slavkovský starosta Ivan Charvát nepřímo potvrdil, že přesně na to se nyní město chystá. Dlouhodobý rozpočtový plán pro roky 2015 až 2018 chystá poskytnout řádově desítky milionů na chodníky, ulice, podporu volnočasových aktivit nebo protipovodňových opatření.

Autor: Adam Hrbáč

17.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sněhová nadílka pokryla v noci z 12. na 13. listopadu Jablonecko. Na snímku jsou turisté u osady Jizerka.
8

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Unikátní bronzový kotel musel k lékařům.
11

FOTOGALERIE: Bronzové vědro přepisuje historii východních Čech

Experti: Zapojení Topolánka přineslo zlom v prezidentské kampani

Vstup bývalého premiéra Mirka Topolánka do souboje o funkci prezidenta republiky byl podle marketingových expertů oslovených ČTK zlomovým momentem dosavadní kampaně před volbami hlavy státu.

Radek Vondráček: Vládu s důvěrou budeme mít dříve než v létě

/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pondělí začíná ustavující schůze Poslanecké sněmovny, během níž bude zvoleno její vedení. V čele zákonodárného sboru by měl díky hlasům ANO, Pirátů, SPD a KSČM stanout Radek Vondráček (ANO).

Povolební postup Babiše a Zemana schvaluje téměř polovina Čechů

Téměř polovina Čechů souhlasí s povolebním postupem předsedy vítězného hnutí ANO Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro server Český rozhlas. Babiš se snaží o sestavení menšinové vlády. Prezident, který v Lánech přijal zástupce všech parlamentních stran, mu přislíbil první dva pokusy na získání důvěry Sněmovny.

Posádka ztracené argentinské ponorky zkusila navázat spojení

Posádka pohřešované argentinské ponorky, která se minulý týden ztratila v Atlantiku při cestě na svou domovskou základnu, se v sobotu poprvé od zmizení ponorky ozvala. Podle argentinského ministerstva obrany vyslala celkem sedm signálů v délce čtyř až 36 vteřin.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT