Nejčerstvější případ je z minulého pátku, kdy se tragédie odehrála na železniční trati mezi Skalicí nad Svitavou a Boskovicemi. Vlak tam kolem páté hodiny odpoledne srazil čtyřiatřicetiletého muže. Pravděpodobně položil hlavu na koleje a čekal, až přijede vlak. Měl u sebe i dopis na rozloučenou. S vážnými zraněními skončil v nemocnici, kde bojoval o život. „Na přání rodiny jeho zdravotní stav nebudeme komentovat," uvedla později mluvčí Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Anna Mrázová. Podle zjištění Blanenského deníku Rovnost je muž nyní mimo přímé ohrožení života.

Sebevraždy pod koly vlaku jsou na Blanensku časté. Jenom loni vyšetřovali policisté v regionu pět podobných případů. O rok dříve dokonce sedm. Podle mluvčího Drážní inspekce Martina Drápala se dá těmto neštěstím jen těžko zabránit. „Nějaké ploty nebo zábrany by nic nevyřešily. Kdo si bude chtít vzít život, stejně si nějaké nechráněné místo na železnici najde. Obecně lidé, kteří se pohybují v kolejišti v místech, kde je to zakázáno, neohrožují jen sebe. Pokud totiž strojvedoucí zatáhne za rychlobrzdu, mohou se zranit i lidé přímo ve vlaku," řekl Drápal.

Osobní zkušenost při střetu vlaku s člověkem má také strojvedoucí Vladimír Farský z Boskovic. Tomu pod koly lokomotivy, kterou řídil, zemřeli v minulosti už tři lidé. Dva kvůli vlastnímu hazardu a neopatrnosti, v jednom případě šlo právě o sebevraždu. „Všechno to jsou velmi smutné lidské tragédie. Na každého to pak nějakým způsobem dolehne. Vyšetřování, výslechy, soudy. Nebo když člověk ty mrtvé osobně zná. Ale musí se s tím nějak vyrovnat. Jinak to při našem povolání ani nejde. Tohle se prostě stává a strojvůdce s tím musí počítat," řekl Farský.

Primář psychologického oddělení ve Vojenské nemocnici Brno Jiří Brančík uvedl, že na život si často sáhnou lidé, kteří mají například dlouhodobé problémy s depresemi. „Přesné statistiky nemám k dispozici, ale tohle je jedna z častých příčin sebevražd. Dále jsou to situace, kdy jsou lidé dlouhodobě závislí na alkoholu nebo drogách. S tím je pak často spojené například gamblerství, dluhy nebo další existenční problémy, které lidé nezvládnou a nakonec je řeší sebevraždou," řekl brněnský psycholog.

Loni policisté na Blanensku byli u třiadvaceti případů sebevražd a pokusů o ně. O rok dříve zaznamenali dokonce dvaatřicet případů. „Na život si loni na Blanensku sáhlo šestnáct mužů a sedm žen. Na místě zemřelo osmnáct lidí," upřesnil statistiky policejní mluvčí Petr Nečesánek.

Jedním z mrtvých byl i René Lachman ze Senetářova, který byl pro policii od počátku hlavním podezřelým z vraždy své ženy. Tu někdo zastřelil začátkem prosince při cestě do práce v Jedovnicích. Lachmana našli policisté o necelé dva měsíce později mrtvého v lese v autě. Měl se zastřelit nelegálně drženou zbraní.

Velká část sebevrahů se oběsila nebo zemřela po požití léků. V policejních statistikách figurují i případy sebevrahů, kteří skáčou do světoznámé propasti Macocha v Moravském krasu. Za posledních pět let na jejím dně zemřelo devět lidí. Naposledy tam skočil čtyřiapadesátiletý muž loni začátkem července. Podle vedoucího Punkevních jeskyní Hynka Pavelky jsou podobné události pro Macochu velmi negativní reklamou. „Bohužel zabezpečit Macochu tak, aby se takové případy nestávaly, není technicky možné. Pokud bychom například zajistili hlídače, musel by propast hlídat čtyřiadvacet hodin denně a ani tak ji nemá šanci uhlídat celou," podotkl Pavelka.

S tím souhlasí i starosta Vilémovic, na jejichž pozemku Macocha leží. „Zabezpečení Macochy by bylo technicky velmi náročné. Jsou tam alespoň umístěné cedule s telefonními čísly, na kterých pomohou člověku jeho zoufalou situaci řešit," řekl už před časem Blanenskému deníku Rovnost starosta Vilémovic František Kala.