Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slavkov se obklopí zelení. Na severní straně vysadí tisíce rostlin

Slavkov u Brna – Za jeden biokoridor obdrželi Slavkovští krajskou cenu, druhý začnou brzy budovat. Vysadí na dvanáct tisíc dřevin.

7.10.2013
SDÍLEJ:

Modrá a červená barva na mapce v severní a východní části Slavkova u Brna ve směru na Rousínov i Němčany značí plánovanou výsadbu tisíců stromů a keřů. Pomůže dotace. Foto: Agroprojekt

Vytvořit ze Slavkova u Brna město obklopené prstencem zeleně se rozhodlo jeho vedení. Zatímco na jižní straně už Slavkované můžou využívat biokoridor, který vznikl za účelem protipovodňových opatření, na východě a severu zelený lem dosud městu scházel. To se má však brzy změnit.

„Na biokoridor jsme získali dotaci šest milionů korun. Velkou výhodou je, že z ní můžeme uhradit až sto procent uznatelných nákladů. Jak to ale nakonec s penězi bude, jestli nám vystačí, se ukáže teprve při výběrovém řízení. Až dostaneme nabídky od potenciálních zhotovitelů zakázky, budeme vědět víc. Projekt biokoridoru už je každopádně hotový," přiblížil současný stav Jaromír Kamínek, který má vytvoření biokoridoru na slavkovském odboru životního prostředí na starosti. Dodal, že výběrové řízení město vyhlásí každým dnem.

Na tři části

V okolí města tak vznikne rozlehlá zelená plocha. „Celkem bude mít tři části. Začínat bude na hranici katastru s obcí Němčany. Poté bude pokračovat pod kaplí svatého Urbana okolo cesty na horním okraji zahrádkářské kolonie až k silnici od Rousínova. Za silnicí bude pokračovat až k areálu střelnice. Dohromady je to plocha o výměře pěti a půl hektaru," popsal Kamínek.

Výsadba počítá s dřevinami v řádech tisíců kusů. „Sázet budeme především stromy a keře. V plánu je víc než dvanáct tisíc kusů dřevin. Budou to většinou u nás běžně se vyskytující druhy. Ze stromů například habry, lípy, jeřáby, duby nebo břízy, z keřů pak třeba drslen. Budou to sazenice okolo metru až metru a půl vysoké. Výsadbu plánujeme v různých skupinách a útvarech, které budou zpočátku oplocené, aby byly chráněné před okousáváním zvěří. Než stromy vyrostou a biokoridor začne plnit svoji funkci, však bude ještě pár let trvat. Odhadem by to mohlo být tak deset až patnáct let," přiblížil úředník.

Kdy se začne sázet, určí počasí. „Teoreticky bychom mohli začít už letos v listopadu, je ale možné, že to už kvůli počasí nepůjde, takže bychom začali až v příštím roce," vysvětlil Kamínek.

Biokoridor město buduje především za ekologickými účely. „Jde o to zachovat biodiverzitu, tedy vlastnost vykazovat rozdílnost. Stromy také lépe můžou pomoci se zadržováním vody a obecně dělají prostředí příjemnějším. Zelená plocha nicméně není plánovaná jako primárně rekreační, takže tam Slavkované nenajdou lavičky pro trávení volného času. Sloužit bude spíš lidem, kteří vyrazí na procházku, nebo si třeba zaběhat," doplnil Kamínek.

Vysazení dřevin ocení i například zahrádkáři. „Určitě je dobře, když se tam stromy plánují. Budou totiž rozrážet vítr, a tak i bránit nafoukávání sněhu z polí do zahrádek. Biokoridor bude také určitě útočištěm pro včely a další opylující hmyz, který nám pomáhá k dobré úrodě. Myslím proto, že zahrádkářům nová výsadba jedině prospěje. Jenom je důležité, aby vysázené stromy nezasahovaly korunou do cest," naznačil správce moštárny patřící slavkovskému zahrádkářskému svazu Jindřich Sáček.

Zachytí vodu

Nový biokoridor může mít také potenciál pro rozvoj turistiky. „Mám z něj opravdu radost. Slavkov bude jedním z mála měst, která budou téměř kompletně obklopená prstencem zeleně. Je také příležitostí pro vybudování okružní vycházkové a cyklistické trasy okolo města. Navíc bude bezpochyby významný i krajinářsky, a to nejen po stránce ekologické, ale i estetické. Navíc pomůže zachytávat vodu z případných přívalových dešťů," pochvaloval si ředitel Technických služeb ve Slavkově u Brna Radoslav Lánský.

Autor: Karel Kašpárek

7.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Juraj Chmiel
3

Velvyslanec Chmiel vysoudil přes dvě stě tisíc korun. Stíhán byl neprávem

Ponorka A.R.A. San Juan
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Bouchání do stěny. Námořnictvo možná zachytilo ztracenou ponorku

Mají se stavět mešity? Kandidáti odpovídali na 30 otázek ANO/NE, podívejte se

/VIDEO/ Víte, kdo má zbrojní průkaz, kdo podporuje stavbu mešit v Česku nebo který uchazeč o Hrad chce přijmout euro? Celkem na 30 otázek odpovídali prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Mirek Topolánek při cestě prezidentským vlakem. Prohlédněte si galerii, jak se vyjádřili k jednotlivým tématům.

Nová Sněmovna odstartovala: Poslanci se hádali o imunitní výbor

Zákonodárci vzešlí z říjnových voleb dnes složili slib a poprvé zasedli do poslaneckých lavic. Hladký průběh jednání se ale zadrhl na návrhu počtu členů mandátového a imunitního výboru (MIV).  

Blázni, nebo hrdinové? Názory mladých Japonců na piloty kamikaze se různí

Za druhé světové války tisíce japonských dobrovolníků narukovaly k pilotům kamikaze. Ti se pak s letadly plnými výbušnin vrhali střemhlav na spojenecké lodě. Současná anketa britské stanice BBC ukazuje, že díky vlivu nacionalistů se sebevražední letci v očích nové generace opět stávají hrdiny.

Opravdu nejde o vtip: londýnské autobusy by mohly jezdit na kávu

Americká stanice CNN přišla se zdánlivě úsměvnou zprávou. Známé dvoupatrové autobusy v Londýně možná už brzy budou jezdit na nové biopalivo, jehož základní složkou je kávový olej.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT