Z nové studie, kterou vypracoval tým studentů Masarykovy univerzity, ale vyplývá, že Slováci mají pro Brno a jižní Moravu ekonomický přínos. „Na naší škole je jich asi pět a půl tisíce, což ročně znamená 118 milionů korun," vypočítal vedoucí studie Daniel Němec z Ekonomicko-správní fakulty.

Výzkumníci porovnávali například náklady státu na studium a příspěvek na stravování s útratou za ubytování, jídlo, zábavu nebo třeba odváděné daně. Zatímco roční výdaje se na jednoho studenta pohybují od sedmašedesáti do devětasedmdesáti tisíc korun, výnosy odhadli na jedenaosmdesát až 220 tisíc.

Podle ekonomů ale nejde jednoznačně říct, že se slovenští studenti vyplatí. „Nemůžeme zevšeobecňovat, kolik tady kdo utratí. Někdo si může vozit jídlo z domu, liší se také jejich kapesné," popsal Tomáš Menčík.

Slováci v Brněna Masarykově univerzitě v Brně studuje asi 5500 studentů ze Slovenska
podle nové studie to pro jižní Moravu znamená ekonomický přínos 118 milionů korun ročně
v průměru jeden absolvent ze Slovenska v České republice přispěje státu 189 tisíc korun ročně, celkově jde o 525 milionů
roční náklady státu na jednoho studenta ze Slovenska jsou přitom od 67 do 79 tisíc korun;
výnosy pak od 81 do 220 tisíc

Další analytik Michal Kozub navíc upozornil, že podobný zisk přinesou i Češi. „Jejich útrata je velmi podobná. Za nájemné, menzu nebo třeba pivo. Na druhou stranu pokud jsou slovenští studenti z chudších regionů, můžou tady naopak víc pracovat a odvádět daně," vysvětlil Kozub.

Nejzásadnější je podle něj fakt, jestli si studenti po škole v kraji najdou práci. „Pokud se vrátí domů, vyhodili jsme za ně peníze. Ti, co ale zůstanou, pozvedají region. Často mají obrovské know-how z technických škol, které některé pozice vyžadují," dodal.

Stížnosti podle odborníků často přicházejí od lidí, kteří se na vysokou školu nedostali. „Slovenský student má po absolvování přínos i v případě, že pracuje na úkor Čechů. Znamená to totiž, že je lepší. Pokud někdo dobře dělá svou práci, firma má větší zisk a odvádí vyšší daně, které míří do ekonomiky," uvedl Menčík. Dodal, že také čeští absolventi často odchází do ciziny a náklady na jejich studium se v takovém případě nevrátí.

Tým se ve studii zabýval i tím, kolik studentů v zemi setrvá. „Bezmála půlka dotázaných má zájem zůstat. Při příchodu je to každý čtvrtý, další se rozhodnou časem. Ekonomický přínos absolventa je pak bezmála dvě stě tisíc korun ročně. Za loňský rok to v celé republice znamenalo 525 milionů korun, z čehož pětina připadá právě na Masarykovu univerzitu," vysvětlil Němec.

Brněnské vysoké školy slovenské studenty vítají. „Z velkého množství lidí můžeme vybírat ty nejkvalitnější. Někteří pracují už při studiu, jako absolventi pak v kraji pokračují. Mají tu víc možností než doma, velké firmy lákají hlavně informatiky a strojaře," podotkla mluvčí Vysokého učení technického Jitka Vanýsková.

Změnu zájmu Slováků o české školy ale může ovlivnit zvažované zavedení školného. „Je to v kompetenci politiků. Na veřejných školách je zatím studium v českém jazyce bezplatné pro všechny," uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Podle ní Slováky motivuje hlavně kvalita českých škol. „Roli hrají i moderní učebny, jazyková příbuznost a v případě Brna dobrá dopravní dostupnost," dodala Fojtová.

GABRIELA PETRIKOVÁ