„Ze začátku jsem chtěla oslovovat jen kamarády, ale pak jsem se rozhodla dělat akci ve větším. Vylepuju plakáty, informuju o tom třeba i na motorkářských serverech. Každý rok se snažím událost posunout dále," říká pořadatelka.

Upoutat se jí daří. Do Valtic se sjíždí okolo tří set lidí, počet motorek se šplhá ke stovce.

Ve městě je zájemci spatří třeba při spanilé jízdě, která se uskuteční od tří hodin odpoledne. Chybět nebude ani focení u zámku. Od šesté podvečerní pak začnou koncerty převážně regionálních kapel.

Hažmuková pořádá setkání od roku 2011, dříve srazy s nádechem memoriálu dělal její známý. Když s tím skončil, neváhala. „Vzala jsem to na sebe," přikyvuje.

Kdo čeká, že se valtický motosraz nese v duchu rad a obav z havárií, plete se. Žádné poučování, žádné zbytečné hrozby. To žena odmítá. 
„U bratrovy nehody není jasné, co se stalo a čí to byla vina," vzpomíná Hažmuková.

Zatímco její bratr i otec motorkám propadli, ona z nich má respekt. Ne, nejezdí. A ani vozit se nenechává. „Ty stroje se mi líbí. Obdivuju je. Ovšem pouze z dálky," poznamenává pořadatelka s úsměvem.

Nabídky na projížďku s díky odmítá. „Láká mě to, ale… Je ve mně rozpor, takže zatím ne," doplňuje Hažmuková.

Tematických akcí zaměřených na motorkáře se na Břeclavsku koná několik. Vizitky „jedné z mnoha" se ale Hažmuková nebojí. „Na to nemyslím. Chci jen udělat den věnovaný bráchovi a od roku 2014 také otci. Vyjížďku letos věnujeme také nedávno zesnulému členovi břeclavského motoklubu Františku Královi," dodává.