Na začátku týdne začali dělníci opravovat prostory bývalé brněnské káznice mezi ulicemi Bratislavská, Soudní a Cejl. Jenže vedení Brna se teď bojí, že bude na rekonstrukci za čtyři sta milionů těžko shánět dotace. Kvůli tomu, že se úředníci ministerstva kultury začali zabývat návrhem, aby se z rozlehlého areálu stala památka.

Podle brněnského primátora Petra Vokřála se až do konce řízení ministerstva přípravné práce na rekonstrukci zastaví. „Chtěli jsme ji částečně platit z evropských dotací. O ty teď můžeme přijít a na opravu pak peníze nenajdeme," prohlásil. Každý krok oprav by totiž muselo město nejdřív předložit ministerstvu a čekat na jeho souhlas.

historie káznice
- Nejstarší části věznice pocházejí z roku 1784.
- Jako věznice sloužila do roku 1956, kdy vězni přesídlili do nového žaláře v Bohunicích.
- Za protektorátu sloužil areál jako shromaždiště vězňů před transporty do koncentračních táborů.
- V 50. letech v káznici pobývali političtí vězni, z té doby tam zůstaly i cely smrti.
- Brno chce v areálu vybudovat kreativní centrum, tedy dílny pro umělce

Památkáři mají největší obavy o barokní část areálu. „Záměr máme vypracovaný už několik let. Do objektu nás město pustilo až loni před Vánoci," sdělil Aleš Homolka z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.

Město podle něj záměrně památkáře z rozhodování o káznici vylučuje. „Brno s námi nekomunikuje. Získání statutu památky je pro nás způsob, jak získat nad opravami dohled," objasnil Homolka.

Snahu památkářů ve středu podpořili krajští radní. „Považuji za neuvěřitelné, že primátorův náměstek Matěj Hollan poslal do káznice stavební firmy bez předchozího památkového průzkumu," kritizoval Hollana hejtman Michal Hašek.

Hollan, který projekt takzvaného kreativního centra loni po letech odkladů obnovil, popřel, že město památkáře z jednání o káznici vyloučilo. „Vymýšlí si. Jsou u projektu celou dobu. Vědí, že jde zatím jen o sanaci, která zabrání poškození objektu. Proto zatím není třeba historický průzkum," poznamenal. Podle jeho představ se měly první části věznice otevřít lidem už v květnu.

Jenže památkáři chtějí podrobné probádání objektu co nejdřív. Podporuje je i Miroslav Kasáček z občanského sdružení Paměti, který zastupuje i Konfederaci politických vězňů. „Chceme zachovat pietní místa, jako jsou cely smrti. Dodnes třeba nevím, kde v areálu bylo popraviště," připomněl období politických procesů padesátých let.

Ačkoli konečné slovo o připojení areálu z Bratislavské ulice na seznam národních kulturních památek budou mít státní úředníci, město dostane možnost do procesu zasáhnout skrze svůj odbor památkové péče. „V procesu schvalování je oslovíme hned dvakrát. Vše je ale na začátku. Není zatím možné odhadovat, kdy bude jasno," podotkl Jiří Slavík z odboru památkové péče ministerstva.