Tajuplná brněnská kostnice otevře už v pátek. Přípravy trvaly rok

„Kostnice je co do rozsahu kosterních ostatků druhá největší v Evropě. Větší jsou jen pařížské katakomby," uvedla ředitelka brněnského turistického informačního centra Petra Kačírková. Právě centrum je správcem kostnice. „Odhadujeme, že pod kostelem je pohřbených asi padesát tisíc lidí," podotkla Kačírková.

Objevená náhodou

Přípravy pro otevření kostnice trvaly rok a stály třiatřicet milionů korun. O otevření se ale její objevitel Aleš Svoboda pokoušel mnohem déle. Prostory objevil v roce 2001 při průzkumech podzemí před úpravami Jakubského náměstí.

Několik sond ve čtyřmetrové hloubce potvrdilo, že se pod povrchem ukrývá rozsáhlý pohřební komplex. V některých částech byl zaplněný od země až po klenbu kostmi. „Snažili jsme se sehnat peníze na záchranu a rekonstrukci kostnice. Až nyní se ale podařilo sehnat peníze z evropských fondů," upozornil Svoboda. Podle Kačírkové bylo důležité zachovat pietu a důstojnost místa. „Do prostoru jsme rozmístili řadu uměleckých děl. Ve slepé chodbě to je například plastika Duše a Slzy, ve vstupní hale zase socha Chárona, převozníka mrtvých do podsvětí," uvedla Kačírková.

Návštěvníci uvidí také dvě sestavené kostry. „Jedna patřila třináctileté dívce, druhá dospělému muži. Obě pochází z nalezených barokních rakví," dodala Kačírková. Právě nálezy rakví stavbu kostnice pozdržely. Podzemní prostory jich ukrývaly čtyřiadvacet. Archeologové je odhalili při odkrývání vrstev kostí. „Nejprve museli očist jejich vrchní část. Poté rakve zkoumali rentgenem," popsal Svoboda.

Kromě koster dospělých a několika dětí narazili vědci i na čtyři rakve s novorozeňaty. „Čekali jsme přitom, že najdeme spíše vysoce postavené hodnostáře," podotkl Antonín Zůbek ze společnosti Archaia, která výzkum rakví vedla.

Kromě kostí ukrývaly rakve i artefakty. Několik dřevěných růženců, látky se svatými obrázky nebo kovové medailony. „Právě ty mohly za smrt řady lidí," upozornil Svoboda. Z antropologických výzkumů vyplývá, že část pohřbených zemřela na mor. „Lidé se v zoufalství obraceli ke svatým, líbali medailonky, které v rodině putovaly. Tak v podstatě nemoc předávali dál," vysvětlil Svoboda. Nemoci, na které Brňané zemřeli, se dají odhadnout podle zbarvení kostí. „Žlutá barva značí choleru, červená mor," popsala Kačírková.

Barevné rozdíly je možné sledovat v takzvané třetí komoře, která je v Evropě unikátní. „Kosti jsme v ní ponechali podle původní formy pohřbívání, při které se vrstvily na sebe," popsala komoru Kačírková. Dodala, že před otevřením dlouho přemýšleli, jestli kvůli podobným výjevům vpustí do expozice i děti. „Nakonec jsme to nechali na rodičích," dodala.

Prohlídka podle ní bude pojatá netradičně. „Skupinu jsme omezili na dvacet návštěvníků. Průvodce je s kostnicí a její historií seznámí na začátku prohlídky," vysvětlila Kačírková. Netradiční bude také ocenění výkladu průvodců. „Tleskat mezi mrtvými těly je nevhodné. Připravili jsme proto speciální tematické zvonečky, které návštěvníci použijí místo potlesku. Jsou vyzdobené lebkou a jejich srdce nahradila holenní kost," dodala ředitelka.

Podle mluvčího jihomoravské pobočky Centrály cestovního ruchu Jana Chmelíčka může kostnice přilákat mnoho turistů. „Lidi přitahují zážitky a tajemno. Expozice splňuje obojí. Přesto si myslím, že pouze kvůli kostnici do Brna nikdo nepřijede. Nabízí ale zajímavou alternativu k hradům a zámkům, kterých je na jihu Moravy víc než dost," myslí si Chmelíček.