Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tyče symbolizují zmařený život. Památník obětem holocaustu čeká jen na expozici

Hodonín u Kunštátu – Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Postavili jej v areálu bývalého protektorátního a poválečného pracovního tábora Žalov. Stavební práce, které trvaly zhruba čtyři roky, skončily v červenci.

11.8.2016
SDÍLEJ:

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.Foto: Národní pedagogické muzeum a knihovna J. Amose Komenského

Nyní přichází na řadu tvorba expozice, která potrvá rok. „Pokud vše půjde podle plánu, bude hotová v srpnu příštího roku, kdy památník slavnostně otevřeme. Areál pak bude v turistické sezoně otevřený každý den kromě pondělí. A když to počasí dovolí, tak nejspíš i v zimě," uvedla ředitelka Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského v Praze Markéta Pánková, které má podobu památníku ve své režii.

V infocentru bude podle ní základ celé expozice, která bude patřit jedna prostranná místnost. „Součástí infocentra je i multifunkční sál, kde se budou konat přednášky a besedy, a atrium, kde se mohou pořádat třeba pietní akty," přiblížila Pánková.

Opravený barák dozorců pozůstává ze sedmi místností. Každá se bude věnovat jinému období tábora v průběhu let 1940 až 1950. A návštěvníci v nich nahlédnou také do života dozorců.

Nejvíce emotivním zážitkem pro návštěvníky bude podle ní prohlídka baráku vězňů, který stavaři opravili jako první – již v roce 2012. Kromě informačních panelů v něm budou postele, umývárna nebo originální kamna. „Pokusili jsme se o věrnou repliku budovy tak, jak vypadala ve válečných letech 1942 až 1943. Z celého baráku jsme zachovali zhruba jen třetinu, třeba některá původní okna. Zbytek ale napadly dřevokazné houby, některé krovy dokonce úplně zmizely. Kdybychom se nepustili do rekonstrukce, barák by za pár let spadl sám," uvedl projektový manažer památníku Pavel Štěpán.

Izolace žen a nemocných

Právě v této budově byly za dob romského holocaustu separovány ženy s dětmi. „Když mezi vězni vypukl tyfus, barák sloužil k jejich izolaci. Lidé, kteří tu onemocněli, leží nedaleko na hřbitově," popsal historik Michal Schuster. V celém areálu však bylo podle Pánkové až sedm vězeňských baráků.

Šest z nich se vůbec nezachovalo. „Proto jsme nechali postavit jen jejich půdorysy. Celý pietní areál lemují železné tyče. Každá z nich symbolizuje jeden zmařený život," upřesnila Pánková.

Na přípravě expozice se podílejí nejlepší čeští historici, ale také Muzeum romské kultury v Brně. „Materiály z období takzvaného cikánského a sběrného tábora poskytneme do každé části expozice. Výzkumem holocaustu Romů se zabýváme přes dvacet let a ve svých sbírkových fondech máme fotografie i audio a video záznamy bývalých vězňů," uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová.

Areál v Žalově ale nesloužil jen jako sběrný tábor pro moravské Romy za druhé světové války. Po válce sloužil jako internační středisko pro odsun Němců a v padesátých let minulého století jako tábor nucených prací.

Názory proti

Památník přiblíží celou jeho pohnutou historii. „Na časové ose srovnáme, co se za druhé světové války odehrávalo v protektorátu Čechy a Morava a vůbec v celé Evropě. Aby návštěvníci vnímali tyto události v širším kontextu. Zaměříme se i na další období," upřesnila Pánková.

Vláda vyčlenila na odkup areálu, jeho rekonstrukci a vznik expozice celkem osmadevadesát milionů korun. Až do roku 2009 v něm bylo rekreační středisko. Jaký je názor vedení Hodonína na nově vybudovaný památník, se ve středu Blanenskému deníku Rovnost nepodařilo zjistit. „Byl jsem na kolaudaci. Mám na to svůj soukromý názor, který nechci prezentovat do médií," sdělil místostarosta Hodonína u Kunštátu Vít Hořínek.

Někteří obyvatelé Hodonína jsou proti stavbě památníku. „Dříve tam děti jezdily na tábory. Byl tam bazén, který využívala i řada místních. Myslím, že tolik peněz mohl stát investovat smysluplněji," zhodnotil obyvatel Hodonína, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.

Autor: Petra Srstková

11.8.2016
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Christian Lindner, šéf FDP
18

Opoziční smlouva v Německu? Sociální demokraté uvažují o CDU

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Odejde z Moravského krasu? Rys Kryštof se poohlíží po samici

Rys Kryštof možná odejde z Moravského krasu. Obávají se toho zoologové, kteří šelmu dlouhodobě sledují. „Blíží se zima, což je u rysů období říje. Samci si hledají partnerku. V Krasu ale žádná samice není. Může se ji proto vypravit hledat,“ vysvětlil zoolog z Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT