Vzniku nového vinohradu pomohla dotace. Té ovšem předcházela pracná snaha vinaře sehnat právo na opětovnou výsadbu vinohradu. „Celý pás kolem hranic je v mém vlastnictví. Abych získal dotace na vysázení nové vinice, musel jsem shánět právo na opětovnou výsadbu. To bylo velmi obtížné, ovšem nakonec se mi podařilo sehnat právo na výsadbu jednoho a půl hektaru," uvedl vinař Pekárek.

Jak dodal, začíná prakticky od nuly. „Právě proto, že jsem neměl starý vinohrad, který bych vyklučil, musel jsem shánět zmiňované právo na opětovnou výsadbu. Nyní mám tedy vysázenou část vinohradu, příští rok chci pokračovat ve výsadbě až do tří hektarů," přiblížil Pekárek.

Koncem dubna začal v oploceném pozemku s výsadbou mladé révy. „Mám v té lokalitě osm druhů vína. Podařilo se mi sehnat kvalitní slovinské a německé sazenice. Jedna odrůda je Zweigeltrebe, ostatní jsou bílé. V této oblasti je jílovitá půda ale vinohrad jde krásně a je vidět, že se mu daří. Až se divím, jak v tom letošním suchu, kdy prakticky napršelo jen jednou, roste," konstatoval spokojeně vinař.

Jak dodal, jeden hektar vinohradu vyjde asi na šest set tisíc korun. „Věřím, že asi v horizontu pěti šesti let se mi investice z vinohradu začnou vracet," zakončil Pekárek s tím, že v budoucnost by chtěl obhospodařovat až čtrnáct hektarů vinic.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) evidoval na Znojemsku k poslednímu červenci letošního roku tři tisíce devadesát hektarů ploch osázených vínem. „Největší podíl na ploše vinic představuje odrůda Veltlínské zelené plochou 391 hektarů. Za ním následují odrůdy Müller Thurgau 332 ha, Svatovavřinecké 255 ha, Sauvignon 254 ha a Ryzlink rýnský 241 ha. Za posledních pět let bylo ve Znojemské vinařské podoblasti nově vysázeno, nebo obnoveno více než 388 hektarů vinic," sdělil Miroslav Račický z oddělení registru vinic znojemské pobočky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu.

Zatímco ústav eviduje za loňský rok obnovu jednašedesáti hektarů vinohradů, letos je to již jednaosmdesát hektarů. „Nejvíce byla sázená odrůda Veltlínské zelené. Pěstitelé vysazovali i jiné odrůdy. Například Kerner, Muškát Ottonel, Solaris, Tramín červený a dalších čtyřicet odrůd," přiblížil Račický. „Očekává se, že bude pokračovat trend výsadeb regionálně významných a rezistentních odrůd," dodal.

Právě ranou odrůdu Solaris si pro náhradu za část přestárlého vinohradu vybral také vinař Pavel Matouš z Olbramovic. „Solaris, který jsme sklízeli už sedmnáctého srpna na burčák z viniční trati Leskoun, máme na třech čtvrtinách hektaru. Je to dva tisíce dvě stě keřů. Nahradil starou révu odrůdy Svatovavřinecké, které rostlo na jedné z nejstarších olbramovických vinic, " svěřil se Matouš.

Podle vinařského odborníka Jaromíra Čepičky může sázení nové révy prostřednictvím odkupu práva na opětovnou výsadbu tvořit na Znojemsku až devadesát procent. „Dotace Evropské unie tam může činit až dvě stě padesát tisíc korun. Při vstupu do EU jsme také získali takzvané nové právo, kdy se v rámci celé republiky prodával jeden hektar za deset tisíc korun. Ovšem tam není nárok na žádnou dotaci," naznačil Čepička.

Zároveň upozornil, že se celý systém bude brzy měnit. „Mělo by se tak stát už příští rok. Chystá se změna zákonů a vše kolem nové výsadby bude patrně jinak. Očekávám, že to bude problematičtější, než dosud," řekl Čepička.

Jak dodal, letošní rok je prvním rokem od vstupu do EU, kdy se plochu vinohradů poprvé podařilo navýšit. „Jde zhruba o navýšení plochy asi dvou set hektarů vinic," uzavřel Čepička.