Kromě dopisů od dalších známých hudebníků nález obsahoval Zouharovy knihy, rukopisy a mnoho teoretických prací. „Nálezci jsou mí známí, proto se na mě okamžitě obrátili. Všechny materiály byly přehledně urovnané v několika krabicích a šanonech, systematicky oddělených. Proto jsme si zpočátku nedokázali vysvětlit, jak se na skládku dostaly," řekl blanenský hudebník Zbyněk Petržela.

Na skládce omylem

Záhadu krátce poté rozluštil ředitel Kulturního střediska města Blanska Jaroslav Jeřábek. Zouharův synovec. „Vyklízeli jsme půdu rodinného domu. Aniž bych o tom přesně věděl, tyto spisy a další materiály tam byly uložené. Přesto jsme je při třídění dali na stranu a chtěli si je i nadále ponechat. Jenže naši pomocníci nakonec krabice sbalili všechny. A odvezli pryč," krátce vysvětlil Jeřábek.

Na skládce tak ležely necelý týden. „Když jsem se o tom všem dozvěděl, byl jsem pochopitelně v šoku. Jsem skutečně moc rád, že všechno dobře dopadlo a navzdory drobnému omylu nenastala žádná velká škoda," oddychl si člen rodiny slavného muzikologa.

Nález předal skladatelovu synovi, proděkanovi na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Vítu Zouharovi. „Jemu všechno zůstane. Se svým bratrancem jsem mluvil a chce si nejprve krabice projít, aby zjistil, co přesně obsahují. Pak už bude pouze na něm, jak s jednotlivými písemnostmi dále naloží," doplnil ředitel Kulturního střediska města Blanska Jeřábek.

Ojedinělost podobně významného nálezu na skládce potvrdila Kateřina Kodadová, mluvčí společnosti Sita, která provozuje sběrný dvůr v Boskovicích. „Minimálně za posledních pět let jsme žádný nález historické hodnoty na našich dvorech nezaznamenali," konstatovala.Ukázka dokumentů, které ležely na skládce.

Některá muzea však na podobné náhody více méně čekají a výrazně z nich těží. Například to blanenské. „Exponáty nalezené na skládkách jsou naprosto běžné. Nebála bych se říct, že momentálně se jedná o hlavní zdroj pro rozšiřování našich sbírek," přiblížila vlastní zkušenost ředitelka Muzea Blansko Eva Nečasová.

Jeden z pracovníků muzea se dokonce mimo jiné specializuje na to, že navštěvuje sběrné dvory na Blanensku právě za podobným účelem. „Občas jde tak daleko, že o víkendu jezdí i do menších obcí, ve kterých firma přistaví velkoobjemový kontejner na smíšený odpad. I tam už pár cenností objevil," podotkla Nečasová.

Situaci můžou podle ní zjednodušit lidé tím, když se zamyslí nad možností, že má věc určená k vyhození nějakou hodnotu. „Kdyby nám ji donesli, určitě bychom ji získali v lepším stavu. Zároveň však jde o začarovaný kruh. Když totiž zjistí, že by na takovém předmětu mohli vydělat peníze, už se dobrovolnému odevzdání mnohdy brání," usmála se ředitelka blanenského muzea.

Například v Muzeu Boskovicka však volí přístup odlišný. „Zaměřujeme se na spolupráci s pamětníky a sběrateli. Dále třeba na archeologickou činnost, kdy se snažíme zachraňovat cenné exponáty touto cestou. Sběrné dvory nenavštěvujeme," sdělila ředitelka muzea Dagmar Hamalová.