Tunel pod Špilberkem nebo další nákupní centrum mezi dálnicemi D1 a D2. Ale především silnice R43 vedená přes brněnskou Bystrc a nádraží v odsunuté poloze. Tak vypadá první verze územního plánu Brna, kterou předevčírem vzali na vědomí brněnští zastupitelé. A zároveň další postup v jeho přípravě zastavili.

Podle opozice svým rozhodnutím magistrát prakticky posvětil změny v územním plánu. Bez jakéhokoliv dalšího projednávání. „To, že verzi vzali na vědomí, znamená, že s ní představitelé města do budoucna počítají. Úředníci se přitom nevypořádali s tisícovkami námitek, které proti dokumentu podala různá občanská sdružení nebo městské části," upozornil šéf zastupitelů za Stranu zelených Martin Ander.

Podle náměstka brněnského primátora Ladislava Macka je to nesmysl. „To, že něco bereme na vědomí, neznamená, že s tím souhlasíme. Je to jen formulace, kterou jsme potvrdili dosavadní práci odboru územního plánování před pozastavením dalšího postupu. Stopku jsme vystavili kvůli chybějícím krajským zásadám územního rozvoje. Ty jsou nadřazené brněnskému územnímu plánu," vysvětlil Macek.

Zásady územního rozvoje zrušil letos v červnu nejvyšší správní soud. Pokud jeho rozhodnutí nezvrátí ústavní stížnost, kterou představitelé kraje kvůli rozsudku podali, vznikne nový krajský územní plán nejdříve v roce 2014.

Až potom úředníci začnou opět pracovat na brněnském územním plánu. „A samozřejmě se vypořádají s veškerými připomínkami. Naše rozhodnutí v žádném případě neznamená, že bychom odsouhlasili nějakou definitivní podobu města v příštích letech," zdůraznil Macek.

Opozice s pozastavením přípravy souhlasí. „Tento postup vyplývá ze zákona. Město ale nemůže brát na vědomí jakékoliv verze plánu, když chybí ten krajský," řekl Ander.

Nesouhlasí s ním další náměstek primátora Oliver Pospíšil. „Je to slovíčkaření. Jednoduše lze říct, že postupujeme jako stavebník, který přijde o povolení uprostřed prací. Dům také zakonzervuje, dokud povolení opět nezíská. Určitě ho nebourá, aby pak začal stavět zcela od začátku," řekl Pospíšil.

Opozice ale kritizuje především to, že magistrát vzal na vědomí verzi, která obsahuje už konkrétní stavby. „Kromě některých nesmyslů, jako je tunel pod Špilberkem nebo další obchodní centrum u křížení dálnic D1 a D2, počítá například s odsunutým nádražím nebo silnicí R43 vedenou přes Bystrc. Ale bez jakékoliv odpovědi na námitky sdružení i radnic městských částí, které s tímto plánem nesouhlasí," řekl Ander.

Postup magistrátu vadí i některým Brňanům. „Dlouhodobě odmítáme R43 přes Bystrc. Magistrát ale na naše námitky evidentně kašle," upozornil například Pavel Kopřiva.

Souhlasí s ním i starostka Nového Lískovce Jana Drápalová. „Když jsme se měli k územnímu plánu vyjadřovat, čekali jsme, že nám někdo odpoví. Místo toho město počítá s verzí, se kterou nesouhlasíme. Radnice městských částí jsou tady tak nejspíš jen proto, aby se staraly o chodníky. Na rozhodování magistrátu nemáme žádný vliv," postěžovala si Drápalová.

Podle vedoucí magistrátního odboru územního plánování Kateřiny Leopoldové se starostka mýlí. „Samozřejmě jsme se jejich připomínkami zabývali. Ale nějakou část plánu odmítly kromě jedné všechny městské části. Výsledná verze je kompromisem mezi jejich námitkami, názory dalších institucí, například ministerstev, a zadáním, co má územní plán splňovat," vysvětlila Leopoldová.