Film Brňané viděli v kinech poprvé v roce 1940, o čtyři roky později se na město snesly první bomby. Právě ničivé bombardování připomíná výstava, která začala včera. V den sedmdesátého výročí od prvního shozu bomb.

Tři řady lavic jsou plné důchodců. Za nimi stojí mladší lidé. Vernisáž zahajuje ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian. „Prosím o chvíli ticha pro ty, kteří se dnešní chvíle nedožili," říká a všichni vstávají.

Proslovy netrvají dlouho, brzy se lidé jdou podívat do expozice v hradní kapli. „Prostor je docela malý, proto se vystřídejte," nabádá Ciprian.

Z vitríny hledí letec v uniformě a oranžové dobové šipky ukazují směr k protileteckém krytu. Ten muzeum umístilo do jednoho z výklenků. Pro navození atmosféry tam bliká světlo. „Takhle to tam nevypadalo. Mělo by tu být uhlí," poznamenává jedna z návštěvnic.

Peřiny ve sklepě

Na schovávání v krytech se dobře pamatuje osmasedmdesátiletá Milena Tesařová. Za války žila v rodinném domě v Nečasově ulici v brněnských Žabovřeskách. „Schovávali jsme se do sklepa a měli tam i peřiny. Když se ozvala siréna, babička Albína se vždy šla před dům dívat, jestli už letí. Děda na ni volal, ať se jde schovat," vzpomíná důchodkyně.

Na vernisáž přišla s kamarádkou ze skautského oddílu Milenou Dvořákovou. Obě si pamatují, jak bylo nepříjemné i několikrát za noc kvůli poplachu vylézat z postelí.

Ne všichni měli takové štěstí jako ony, že přežily. Jiří Ježek z Židenic vzpomíná na velké neštěstí v řeznictví u Šímů. „V krytu tam bylo schovaných asi šedesát lidí. Kdyby bomba dopadla shora, nic se jim nestane. Ale letěla zešikma a všichni zemřeli," říká třiaosmdesátiletý pamětník. Dodává, že těla byla neporušená, ale tlaková vlna lidem roztrhala plíce.

Místa, která zasáhly bomby, si návštěvníci prohlédli na interaktivním stole. Lidé si mohli přiblížit ulice a prohlédnout fotky vybombardovaných domů. Ne všem důchodcům se ale dařilo přístroj ovládat. Mladší návštěvníci s tím problém neměli. „Výstava se mi líbí. Mapu s vybombardovanými místy jsem si už předem prohlédla na internetu," uvádí studentka Eva Šebestová.

Jedním z lidí, kteří si prohlížejí dotykovou plochu, je i Brňan Ladislav Kolbaba. „Bratranec pracoval v Mosilaně. Bomby továrnu pobořily a prasklo tam vodovodní potrubí. Jemu se ale naštěstí nic nestalo," vypráví Kolbaba.

Tehdy bydlel v Mlýnské ulici číslo čtyřicet. „Děda ten dům chtěl koupit, ale příbuzní ho přesvědčili, ať to nedělá. Ulice měla být otevřená pro koňskou dopravu a báli se, že dům je v tak špatném stavu, že spadne. Ale přečkal i bombardování a stojí dodnes," říká pamětník druhé světové války.

Sedm set mrtvých

Výstavu s názvem Letecká válka cíl Brno si zájemci prohlédnou do druhého listopadu. Dospělí zaplatí padesát korun, snížené vstupné je třicet korun.

Bomby v Brně zasáhly dva tisíce domů a šest tisíc lidí tak přišlo o střechu nad hlavou. Při náletech zahynulo sedm set obyvatel města.