„Hroby byly navrstvené na sobě. Podle předběžných odhadů odborníků jsou možná ostatky přemístěné ze hřbitova nebo se jedná o blíže neurčené pohřebiště," naznačil kronikář Morašic Emil Veis.

Na místě pracoval ve čtvrtek archeolog David Humpola ze znojemského pracoviště Ústavu archeologické a památkové péče. „Při budování kanalizace zachytili lidé pohřebiště, které lze předběžně zařadit na přelom novověku a středověku," naznačil Humpola.

Jak doplnil, lze hovořit o velkém množství různě rozmístěných kosterních pozůstatků. „Spodní vrstva skrývala šest nebo sedm hrobů s ostatky včetně zbytků rakví. V osmi nebo desetimetrovém výkopu lze hovořit o poměrně výrazném množství," dodal arecheolog s tím, že v hrobech nalezli také kameny. Nebyly však součástí pohřebního rituálu, dostaly se na místo zásypem.

Výstavba kanalizace odkryla kosterní pozůstatky.

Nyní dostane na stůl kosterní pozůstatky antropolog, který učí jejich stáří a také pravděpodobnou příčinu úmrtí. „Výsledek budeme znát v horizontu několika měsíců. Práce je nyní spousta, řada původně středověkých obcí buduje nyní kanalizaci a nálezy jsou poměrně časté," naznačil Humpola.

V létě zaměstnala archeology také rekonstrukce Divišova náměstí, kde zemní práce odkryly středověkou studnu a základy jezuitské koleje.

Na jaře narazili dělníci při budování kanalizace na kosterní pozůstatky v Rokytné.

Odhalené hroby mohou souviset se středověkým hřbitovem, není ale vyloučeno, že by mohly být ještě starší, tedy z jedenáctého dvanáctého století," přiblížil Jiří Kala z brněnského Ústavu archeologické památkové péče. Na místě byly také dvě železné ostruhy nalezené v lokalitě někdejšího hradiska. Vznikly nejspíš v éře Přemyslovců.

Před lety narazili při budování splaškové kanalizace dělníci dokonce na zasypané chodby v Přeskačích. Prostory jsou výjimečné svým stářím a zachovalostí a obec tento unikátní prostor zpřístupnila roku 2009.

Podzemí vznikalo ve dvou fázích. Vede tam hlavní kvadratická štola směrem ke kostelu, která možná nebyla dokončená. Na to se pak napojují sklípky s kopulovitým stropem a větrákem, které vznikly určitě později, a to někdy v šestnáctém až sedmnáctém století za třicetileté války," popsal před časem Zdeněk Čižmář, který tehdy vedl v Přeskačích archeologický průzkum.

Nejstarší úlomky předmětů pocházejí ze čtrnáctého století a podzemí zbudovali lidé pravděpodobně jako úkryt před válečnými vpády, případně mohlo sloužit i jako sklepení. „Dvě místnosti mají průduchy a archeologové našli také zbytky ohniště," doplnila průvodkyně Anna Němcová.

nálezy v Morašicích
Šest nebo sedm hrobů z přelomu novověku a středověku našli dělníci v Morašicích. Z dřívějších nálezů je významné například torzo mísy z období neolitu, odborníci zde také popsali pohřebiště z doby bronzové. Dobu železnou reprezentuje nález keramických střepů a mohyly horákovské kultury.