Změna sídla, o které se nějaký čas mluvilo, je na spadnutí. „Ministerstvo zemědělství v současné době nechává rekonstruovat volné prostory v budově Agrodomu ve Vyškově, kterou má ve vlastnictví, aby se do nich mohl finanční úřad přestěhovat. Z dosavadních komerčně pronajímaných prostor se do bezplatného užívání v objektu rezortu přemístí ještě letos," potvrdila mluvčí ministerstva Helena Šindlerová.

Kolik ročně ušetří, neupřesnila. Podle neoficiálních informací má jít zhruba o milion korun.

Úřad se o několik stovek metrů vzdálí od centra Vyškova. Místním to většinou nevadí. „Nové sídlo nebude zase tak daleko od toho stávajícího. Naštěstí je v něm i výtah, takže i kdyby se úředníci přestěhovali do vyšších pater, nemělo by to působit komplikace ani starším lidem. A pokud na tom stát ušetří, nemůže snad proti stěhování nikdo nic namítat," okomentovala například Vyškovanka Gabriela Králová.

Zatímco v Agrodomě tak nezůstanou žádné místnosti, které by bylo možné pronajmout pro kancelářské účely, s přemístěním instituce vzniknou nové právě na současné adrese finančního úřadu. Jde o budovu přímo v centru města. Zda o prostory bude zájem, závisí například podle vyškovské makléřky Renáty Vařekové zejména na ceně. „Právě mám v nabídce kancelář o velikosti dvaceti metrů čtverečních v Dobrovského ulici, včetně ostatních nákladů vyjde na čtyři tisíce korun měsíčně. Na periferii pak lidé za stejně velkou místnost dají zhruba o osm set méně. Většinou volí centrum," sdělila Vařeková.

Zájem o plochy ve středu Vyškova potvrzují i další makléři. Přesto je podle Renaty Dvořákové z jedné vyškovské realitní kanceláře stále co prodávat. „Moji klienti většinou požadují komerční prostory blízko centra města. Na periferii sice vyjdou o něco levněji, ale důležitá je pro ně hlavně poloha. Takže si připlatí. Nyní mám v nabídce prostory v Tyršově ulici, ale není o ně zájem, protože už je to dál od středu Vyškova," oznámila Dvořáková.

Podle obyvatele města Marka Šádka je pro klienty příjemnější, když vědí, že si všechno, co potřebují, vyřídí v podstatě na jednom místě. A také pohodlnější. „Když jsem si šel nedávno zajišťovat k notáři v Dobrovského ulici nějaké dokumenty, spojil jsem to s návštěvou banky. Kdyby sídlila na periferii, musel bych zbytečně zajíždět," řekl Šádek.

Právě v Dobrovského ulici, která je souběžná s Masarykovým náměstím ve Vyškově, sídlí i jazyková škola, kterou řídí Petr Lochman. Lokalitu si vybral ze dvou důvodů. Jedním byla cena, druhým dostupnost pro zákazníky. „Mezi našimi studenty jsme si udělali dotazníkové šetření a zjistili jsme, že si přejí docházet spíš do centra města. Takže jsme jim vyšli vstříc. Sice to někdy bývá horší s parkováním, nicméně jim to tak vyhovuje," přiblížil Lochman.

Co je pak pro klienty realitních kanceláří také důležité, pokud si vyberou prostor v centru města, je mít kancelář spíš v nižších patrech. To je právě případ jazykové školy. „Ve vyšších pak mám dost volných míst, zájem o ně opravdu není tak velký," souhlasila majitelka domu s nebytovými prostory v centru Vyškova Monika Plhalová.

V menších městech regionu se naopak makléři na pronájmy komerčních prostor na náměstích příliš nezaměřují. Podle Květoslavy Plimlové z jedné ze slavkovských realitních kanceláří se specializují spíš na byty, kterých je tam víc. „V centru Slavkova u Brna není kancelářských prostor zase tolik, proto se na tento typ obchodování vůbec nezaměřuji. Ani nevím o žádném kolegovi, v jehož nabídce by převažovaly tyto typy ploch," svěřila se Plimlová.