Jedním z nejznámějších artefaktů, které návštěvníci muzea v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu uvidí do konce září, je Věstonická Venuše. „Asi třicet tisíc let stará soška je z pálené hlíny, je tedy nejstarším keramickým předmětem na světě. Ostatní jsou z kamene nebo kosti," řekl vedoucí pavilonu Anthropos moravského muzea Petr Kostrhun. Keltská hlava, vzniklá před více než dvěma tisíci lety, vyniká uměleckým ztvárněním. „Neznázorňuje konkrétního člověka, ale společenské postavení," vysvětlil kurátor výstavy Národního muzea Pavel Sankot.

Vesmírné úlomky našli na osmnáct tisíc let starém paleolitickém sídlišti v opavských Kylešovicích tehdejší obyvatelé. „Otázkou je, zda byli svědky pádu meteoritu, nebo úlomky sesbírali až později," řekl zástupce ředitele Slezského zemského muzea Petr Vlk.

K výročí českého muzejnictví vytvořilo Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum a pražské Národní muzeum projekt Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice. Za tři měsíce viděli lidé výstavu ve ve dvou muzeích, brněnské Moravské zemské muzeum je poslední. „Je to dvě stě let od založení slezského muzea. V roce 1817 vzniklo muzeum v Brně a o rok později pražské. Jsou to ale data, která si muzea sama zvolila nebo nalezla. Muzejní práce existovala i před tím," řekl ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.

Na unikátní památky české historie se za třicet korun podívají dospělí, děti za vstup zaplatí o deset méně.

Tereza Kolaříková