Malíř, který se později stal světoznámým, navštěvoval Slovanské gymnázium. Při pobytu v Brně bydlel v Panenské ulici popisné číslo tři a zpíval v chrámovém sboru v katedrále na Petrově. „Měl ale špatné známky a jako sedmnáctiletého ho vyloučili ze školy," řekla Lenka Dittrichová z Památníku Alfonse Muchy v Ivančicích. Mucha, který pocházel z chudé rodiny, už středoškolská studia nikdy nedokončil.
V rodném městě začal pracovat jako písař na okresním soudu. „Zkusil se přihlásit na pražskou Akademii výtvarných umění, ale pro údajnou nevyzrálost talentu ho nepřijali," uvedla Dittrichová. U soudu vydržel Mucha pracovat jenom čtyři roky. Pak ho pro neplnění povinností vedoucí propustil.
Jedenadvacetiletý muž odešel hledat štěstí do Vídně, kde získal místo ve firmě, která vyráběla kulisy. Z tehdejšího hlavního města monarchie se přesunul do Mnichova a později do Paříže. Tam se setkal s herečkou Sarah Bernhardtovou, která si u něj objednala propagační plakát. Mucha se téměř přes noc stal slavným. Tvořil v secesním stylu, který se vyznačuje častým použitím ornamentů a zálibou v rostlinných motivech.
Na rodnou jižní Moravu však umělec ani ve Francii nezapomněl. V jeho památníku lidé uvidí například dopis, který v roce 1900 poslal ivančickému čtenářskému spolku. „Přemilí rodáci a moravští moji bratři," oslovil Mucha adresáty dopisu.
Po vzniku Československa vlastenec Mucha navrhoval státní znak, bankovky a dokončil práce na Slovanské epopeji. „Některá poškozená díla z Epopeje potřeboval opra-vit a v roce 1929 se v Brně seznámil s Rudolfem Kunderou. Byl to osmnáctiletý student z Tuřan, kterého mu doporučil známý," popsala v Internetové encyklopedii dějin Brna Miroslava Menšíková. Mladý Brňan mu pak pomáhal a Mucha ho pobídl, aby zkusil studovat na výtvarné akademii.
O deset let později Mucha zemřel na zápal plic po několikadenním výslechu gestapem.