Stavění máje, cimbálová muzika, průvody krojovaných, lidové písně, tance nebo večerní zábava. To vše chtějí zástupci brněnské městské části Žabovřesky Brňanům znovu nabídnout už tuto neděli.

Zatímco řada městských částí pořádáním tradičních hodových slavností každoročně žije, ze Žabovřesk tato zábava vymizela už v padesátých letech minulého století. „Má tchyně naposledy slavila hody jako šestnáctiletá. Pak tradice upadla. A je to škoda, jsme jedna z posledních částí Brna, která hody nemá," vysvětlil rozhodnutí obnovit Orelské svatováclavské hody radní Josef Červenka.

Náročná byla nejen příprava programu, ale i nových krojů. Cena za materiál při šití dívčího kroje se pohybuje kolem třiceti tisíc korun. „Obnovení krojů je skvělý nápad, hody mám ráda a těší mě, že je mohu navštívit i teď, když bydlím v Brně," uvedla studentka Blanka Radilová.

Největší práci ale organizátoři měli s tím, sehnat chasu. „Bylo velmi těžké přesvědčit místní mladé, aby se ujali této tradiční role. Zpočátku jsme mnoho dobrovolníků na krojový průvod a vystoupení neměli. K účasti jsem proto přemluvil třeba i svou dceru," vysvětli Červenka.

Málo mladých

Podobný problém mají i v Bystrci. Potýká se s nedostatkem mladých zájemců a věří v zájem o hody u dětí. „Tradici se snažíme udržet alespoň formou setkání při zábavě," řekl starosta Tomáš Kratochvíl.

Hody vůbec nepořádají v Útěchově, Brně-jihu, Vinohradech či Králově Poli. „Byli jsme vždy spíše město, hody tu nemají tradici," vysvětlila mluvčí městské části Olga Pelcová.

Naopak v Řečkovicích jsou hody tradiční. Pořádá je radnice spolu s místní skupinou Řečkovická třináctka. „Přípravy nejsou jednoduché ani levné, výdaje vycházejí přibližně na sto čtyřicet tisíc korun. Ale stojí to za to," vysvětlil starosta Marek Viskot.

Radnice letos na sebe vzala i organizaci proslulých hodů v Komíně. Třeba v Kníničkách si zase vzala hody na starost jenom místní chasa. I přesto, že nemá vlastní kroje.

Zatímco totiž v Komíně se kroje dědí v rodinách z generace na generaci, právě v Kníničkách nebo Řečkovicích si je půjčují. „Staré máme, ale ve špatném stavu. Každoročně vypůjčíme kyjovské kroje. Je to levnější," uvedla místopředsedkyně chasy Kateřina Lišková.

MONIKA ROZSYPALOVÁ

Brno přispěje milion korun na městské hody. Příští rok

Brno – Hody a městské slavnosti jsou pro nás důležité a chceme se podílet na peněžní pomoci. Takový signál vyslala rada města Brna všem pořadatelům kulturních akcí v městských částech. Schválila totiž, že příští rok mezi ně rozdělí milion korun.

O tom, jakým způsobem se budou peníze rozdělovat, zatím vedení radnice přemýšlí. „Rozhodně si o peníze jednotlivé městské části budou žádat. Podle jakého klíče to bude, zatím není rozhodnuto. Pět set tisíc korun plánujeme poskytnout pořadatelům hodů a podobných folklórních slavností," informoval mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Druhých pět set tisíc chce Brno nabídnout na organizaci významných akcí spojených s historií a výročími jednotlivých městských částí.

Nabídku města vítá například starostka brněnského Komína Milada Blatná. Právě v Komíně letos poprvé vedení radnice začalo Vavřinecké hody místo chasy pořádat. „O příspěvek budeme příští rok Brno určitě žádat. Na organizaci hodů vynakládáme hodně peněz. Nemůžeme využívat vybírání peněz ze vstupného, protože nám to prostory, v nichž hody pořádáme, neumožňují. Nemáme tedy možnost náklady na hody snižovat. To je také důvod, proč jsou pro nás sponzoři tak důležití a jejich podpory si nesmírně vážíme," vysvětlila Blatná.

Podle ní je dobře, že se město rozhodlo podporovat tradice a folklor, který k jižní Moravě patří. Brno plánuje pomoci především menším částem s nižším rozpočtem.

EMA ZEZULOVÁ