Zatím je ale u rozšiřujícího se líšeňského hřbitova pouze holé pole. Podle náměstka primátora Martina Andera je právě toto místo, které se pro alternativní pohřbívání vhodné především kvůli svému okolí. „Poslední rozloučení se odehraje v otevřeném prostoru krajiny, symbolickou, památeční funkci náhrobků přebírají nově vysazované stromy," popsal náměstek pro životní prostředí. První obřady s výhledem na poutní kapli Panny Marie na Kostelíčku se podle něj můžou odehrát už v příštím roce.

Líšeňský hřbitov je přitom spádový pro sedmadvacet tisíc Brňanů. Ani tamnímu starostovi Břetislavu Štefanovi návrh na vysazení takzvaného lesa vzpomínek nevadí. „Dříve za mnou přišli lidé třeba s návrhy na hřbitov zvířat. S takovou možností jsem se ale sžil ještě méně," uvedl starosta.

Podle ředitele brněnských hřbitovů Marka Šamšuly si nová alternativa najde své příznivce i v Brně. „Je to nový trend, který je teď rozšířený hlavně v Anglii, odkud pochází. Lidé si k němu u nás najdou cestu postupem času," zhodnotil možný zájem Šamšula.

Čtyřicet lidí zvolilo už takový způsob pohřbení na hřbitově v pražských Ďáblicích, kde se lidem les vzpomínek otevřel loni v červnu. Od toho budoucího brněnského se ale liší. „Stromy jsou tu již vysazené a lidé si jen vybírají v okolí kterého z nich chtějí uložit urnu z popelem, případně vsypat popel do země. Někdy si tak stejný strom k odpočinku vyberou lidé, kteří se ani neznají. Nevadí jim to," popsala Alžběta Živá ze společnosti Ke kořenům, která vytipovala pro brněnské pohřebiště právě Líšeň.

V Brně navíc budou moci lidé volit i pohřbívání do ekologických rakví. Za alternativu běžného pohřbu ale neušetří. „Ceny jsou stejné, protože se jedná o stejnou půdu určenou k pohřbívání, jako je ta za hřbitovní zdí," vysvětlila Živá.

Za hroby v Brně lidé platí i osmdesát korun za metr čtvereční za rok, za místo v kolumbáriích tři tisíce korun na deset let a za rozptyl šest set korun. Kremaci přitom lidé volí i ve čtyřech pětinách případů.