Brno – Odpoledne strávené na zahradě, ne však za Brnem, ale přímo v jeho středu? Pro řadu lidí nic výjimečného. Zahrádkářské kolonie ve městě zabírají víc než čtrnáct set hektarů. V budoucnu může jít tohle číslo rapidně dolů.

I kvůli přípravě nové verze územního plánu se zahrádkáři začínají opět strachovat. „Kolegové mluvili i o několika desítkách míst, které mají podle plánů některých urbanistů nahradit bytové domy. Přitom zahrádky jsou zelené plíce města,"  řekl  předseda Českého zahrádkářského sva-zu Stanislav Kozlík. Organizace má v Brně víc než pět tisíc členů.

Podle pěstitelů se za plánovaným rušením skrývá silné lobby developerů. „Je to naprosto zřejmé. Aby získali, co nejlepší parcely blízko centra města, chtějí zničit zahrádkářské kolonie. Některé jsou tu přitom už sto let," připomněl zahrádkář Jiří Nejedlý z kolonie na Červeném kopci.

Právě ta ale může být ohrožená. „Je na pozemcích města. Jednou za čas se naskytne příležitost odkoupit některou z chatek a předkupní právo v takových případech využíváme," vysvětlil náměstek primátora Martin Ander. Město totiž vlastní pozemky, ale ne chaty, které na nich stojí.

Podle něj se o kolonii Kejbaly, jak se jí jinak říká, bude při tvorbě územního plánu  debatovat. „Zahrádky do Brna patří. Je lepší, když se někdo o pozemek stará, než aby zarostl. Ale také město potřebuje růst," podotkl Ander.

Zahrádkářské kolonie v Brně
- zahrádky v Brně zabírají asi 1400 hektarů půdy a jsou rozdělené do osmdesáti osad
- některé z nich vznikly už za první republiky
- mezi nejznámější kolonie patří ta na Žlutém kopci nad Mendlovým náměstím, Kejbaly na Červeném kopci nebo Juranka 
v městské části Kohoutovice
- Český zahrádkářský svaz má 
v Brně 5200 členů

Stavitel Tomáš Kaláb zpochybnil, zdali lidé v jednadvacátém století budou i nadále trávit volný čas na zahrádkách ve městech. „Dnes mají mnohem víc možností.  Postavit další bytové domy je přirozený vývoj města. Brno se víc zahustí a rozroste se o desítky tisíc lidí," řekl předseda Asociace brněnských architektů a stavitelů.

V některých brněnských městských částech navíc na zastavění kolonií tlačí sami obyvatelé. „Není to ale reálné, protože v takových místech většinou chybí kanalizace a další základní zázemí," vysvětlil Ander. Jako příklad uvedl zahrádky na kraji Že-bětína, kde podle něj lidé s místem na nové domy počítat nemají. Oblast zůstane i v budoucnosti pouze rekreační.

V minulosti už brněnští zahrádkáři o záchranu svých záhonů bojovali. V roce 2007 dokonce vyšli do ulic s motykami a hráběmi v protestním pochodu a tehdejšímu primátorovi města Romanu Onderkovi předali petici za zachování zahrádek ve městě. „Je to krajní řešení. Jsme poklidná komunita a snažíme se většinou všechno řešit smírčí cestou," poznamenal Kozlík.

I přesto 
by brněnské kolegy ze svazu 
v protestech podpořil. Podle ekologů z institutu Veronica sice zahrádky do měst patří, ale jejich majitelé se často příliš ekologicky nechovají. „Jde o uzavřené a oplocené komunity. Zajímá je jen pořádek v jejich kolonii a odpad klidně hází za plot," upozornil ekolog Mojmír Vlašín.