„V tomto období a pak ještě na jaře to bývá nejhorší. Když chci vyvětrat, okno někdy raději hned zavřu, když vidím, co z komínů jde. Okna máme otočená k údolí Bělé a nad ním se vše dlouho drží. Proto nyní ani nevěším prádlo ven," povzdechla si Miroslava Krajíčková z Boskovic.

Řada domácností topí plynem nebo elektřinou, ale právě v přechodných obdobích podzimu a jara si přitápí i pevnými palivy. „Lidé si k plynu pořizují krbová kamna, ve kterých topí dřevem. I nové kotle jsou častěji na dřevo, které je samozřejmě čistší než uhlí. Ve starších kotlech a kamnech však lidé topí vším možným. Sám jsem viděl například PET lahve naplněné motorovým olejem s pilinami. To pak je komín k nevyčištění," uvedl kominický mistr Vilibald Lašan z Blanska.

Pracovníci jeho firmy nyní nevědí, kam dřív skočit. Lidé totiž nechávají čištění a kontrolu komínů před zimou na poslední chvíli. Ale mnozí nad zákonem nařízenou kontrolou úplně mávnou rukou. Každoroční preventivní prohlídky vláda zavedla v roce 2011. Následující rok jich podle Lašana provedli kolem patnácti set, letos už jen zhruba stovku.

A podle toho komíny i vypadají. Rizikem nejsou jen saze, které snižují tah topidla a navíc se mohou vznítit. Ale také staré hliníkové vložky. „Když začala plynofikace, používaly se vložky hliníkové, od roku 2002 se dává nerez. Hliník vydrží asi dvanáct let, takže dnes už jsou všechny tyto vložky staré a potřebují vyměnit. Začínají totiž děravět, kondenzát pak prosakuje do zdiva, případně se celá vložka může zhroutit. V krajním případě pak hrozí otrava oxidem uhelnatým," popsal nebezpečí kominík.

Návštěva kominíka vyjde zhruba na pětistovku za komín. Kontrolovat je potřeba nejen topnou soustavu na pevná paliva, ale i komíny a kotle na plyn. Jenže kromě případů kolaudace nového domu nikdo nehlídá, jestli majitelé povinné kontroly zajišťují. „Lidé na to hřeší a řada z nich si na preventivní prohlídky nikoho neobjednává," řekl dále Lašan. Postih pak přijde až při případném požáru, kdy hrozí pokuta pětadvacet tisíc korun.

Špatný stav komína může skončit až požárem. „V minulé topné sezóně na Blanensku evidujeme deset požárů topných soustav. V devíti případech hořely saze v komíně a v jednom šlo o technickou závadu topidla. Nikdo nebyl zraněn, ale škoda přesáhla čtvrt milionu korun," uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

V celém Jihomoravském kraji hasiči zasahovali u osmašedesáti požárů, jejichž příčinou byly právě nedostatky topné soustavy. Nejčastěji šlo o požáry sazí v komíně nebo o nesprávnou instalaci topidel a kouřovodů. Škoda při těchto požárech přesáhla jeden milion a tři sta tisíc korun, jeden člověk zemřel a jeden se zranil.

Mikoška upozornil, že hořící saze se nesmí hasit vodou, protože komín by mohl popraskat. Hasiči proto k sražení a uhašení hořících sazí v komíně používají převážně suchý písek.

ANDREA ŠRÁMKOVÁ