„Koncepce nyní shrnula celou řadu doporučení, která by měla vést k tomu, aby trasy nebyly roztříštěné, ale aby se o ně starala a zastřešovala je třeba destinační agentura nebo nějaký svazek obcí a měst, přes které stopy vedou," upozornil na hlavní výstup koncepce náměstek hejtmana Petr Navrátil a zdůraznil, že dokument nemá žádný zavazující účinek, ale pouze doporučující.

Studii zpracovala místní organizace, což je podle náměstka velká výhoda. „Má dobré znalosti okolí. Koncepce má přesah až do Ústeckého kraje a sousedního Německa," poznamenal Navrátil.

Dokument odhalil i negativní stránky, které mohou brzdit rozvoj tras na horách. „Některé obce totiž spolu nemluví a nespolupracují," poznamenal náměstek.

Koncepce také navrhuje místa, která je třeba upravit či vybudovat přejezdový můstek. „Nenavrhuje ale žádné nové trasy, pouze doporučuje některá propojení. Zpracovatelé vše konzultovali s nejvýznamnějšími vlastníky pozemků," řekl Navrátil.

Pro Karlovarský kraj ze studie například vyplývá, že by měl naostro spustit svůj webový portál pro běžkaře. „Zatím totiž jede ve zkušebním provozu," vysvětlil náměstek.

Nová studie pro běžecké tratě je zatím první řadě, v budoucnu by měly následovat další. „Jedna by například měla zmapovat situaci v oblastech Mariánskolázeňska, Ašska či ve Slavkovském lese," uzavřel Navrátil.

V Krušných horách je v současnosti přibližně 330 kilometrů běžeckých stop, bezmála 70 procent z toho je pravidelně udržovaných. Karlovarský kraj na jejich údržbu a vybudování přispívá až 50 procenty požadované částky.

„Celkové náklady na zajištění údržby lyžařských běžeckých tras v roce 2012 byly ve výši 1,6 milionu korun. V roce 2011 dosáhly celkové náklady na údržbu tras částky 1,7 milionu korun a v roce 2010 částky 1,6 milionu korun," upřesnila mluvčí karlovarského krajského úřadu Jana Pavlíková.