To vše v nelidských, nedůstojných podmínkách jáchymovských lágrů.

Připomínka tohoto zrůdného bezpráví a bolesti se uskutečnila v sobotu 26. května v Jáchymově. Sloužila se tam mše svatá a po ní se pokládaly připomínkové věnce u památníku se smysluplným názvem „Brána ke svobodě".

„Členové podali celkem šestnáct žádostí o uznání třetího odboje. Dosud ani jedna z nich není kladně vyřízena. Pokud to jen stejným tempem půjde dál, je možné, ne-li pravděpodobné, že se toho žijící účastníci třetího odboje nedočkají," řekl Luboš Modrovič.

„Na tuto vzpomínku se snažím chodit každý rok, pokud mi to zdraví dovolí. Schází se nás ale stále méně a méně. Kdo tu byl vloni, tak už zemřel. Je to už mnoho let, ale ze vzpomínek to nikdy nevymažete," řekl jeden z bývalých politických vězňů Alois Čoček.

Rudolf Lískovec, jeden z tehdejších muklů, zemřel téměř „v předvečer" letošního setkání ve věku nedožitých třiadevadesáti let. Sbohem dal 13. května.

Věž smrti je místem, kde se v poslední fázi upravoval smolinec a nakládal vězni k vývozu do Sovětského svazu. Dle vězňů to bylo nejtěžší místo všech lágrů na Jáchymovsku. V majetku ji má Konfederace politických vězňů. Kulturní památkou je od roku 1997 a od roku 2008 je památkou národní.

Na ministerstvo kultury se loni obrátila Konfederace, zda by jim z Věže pomohlo vytvořit muzeum. Jednalo se především o pomoc finanční a odbornou. Ministerstvo souhlasilo. Aby ale na toto mohlo použít státní peníze, tak věž musí být ve vlastnictví státu.

„Konfederace poté s převodem vlastnického práva souhlasila. Důvodem je, aby se zachovalo vše, co se dělo, pro další generace," řekl místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.

Věž by se měla stát přístupnou i veřejnosti. Vzhledem k tomu, že političtí vězni pomalu vymírají, tak by rádi, aby se toto událo co nejdříve. Ještě by totiž mohli ovlivnit to, co tam bude za expozici. Dle všeho by mělo zůstat co možná nejvíce původních expozic. Dovezou se také i jakési stroje, které se používaly jako infopanely.

Převzetí v pátek potvrdila náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková a slíbila, že ministerstvo kultury pro to udělá maximum.

„Jáchymovská historie je plná osudových zvratů. Je spojena s těžbou stříbrné rudy, poté přišlo zapomnění. Nejsmutnější historií našeho města je ale právě tato doba, na kterou vzpomínáme. Nikdy nesmí být zapomenuta. Tehdejší vládní princip, který umožnil, aby tisíce lidí nedobrovolně rabovaly jáchymovské podzemí, musí být znovu a znovu odsuzován a jeho zrůdnosti připomínány. Pocit úplné bezmoci a věčný strach o život. Dnes už jen slova, která opakujeme, abychom si přiblížili utrpení v jáchymovských táborech," řekl starosta lázeňského města Jáchymov Bronislav Grulich.

Starostovi je líto, čím si odsouzení a jejich rodiny museli projít, a je mu to líto i proto, že to bylo zrovna v Jáchymově. „Jáchymov by měl být stálou připomínkou a nekončícím varováním pro budoucí generace," doplnil Grulich.