Krajina nad vysokohorskou Přebuzí byla vždy výjimečná nejen svými unikátními rostlinami, dřevinami či profilem krajiny, ale také svou nedotknutelností a jakýmsi panenstvím. Ty doby jsou dávno pryč. Odlehlá jezírka lemují ohniště, v roklích se válejí PET lahve a lednice a lidé, kteří zde stanují a dokonce rozdělávají ohně, mají ohranou odpověď.

„Jezdíme sem už deset let," říkají. Tento týden vyrazil do rezervace jeden ze starousedlíků z Kraslic a nestačil se divit. „Nebyl jsem v těchto místech zhruba dva roky a nechápu. Za pouhých dvacet minut jsem potkal tři skupinky čítající dohromady sedmnáct lidí. Před patnácti lety jsem tu chodil sám," říká Roman z Kraslic. Jeho slova potvrzuje i pozorovatel počasí, fauny a flóry Rudolf Kovařík z nedaleké Šindelové.

„Prosil bych turisty, aby vynechali jezírka. Byl jsem se podívat na rolavském rybníku a vypadalo to tam jako v kempu! Napočítal jsem jedenáct stanů, bezmála padesát lidí a tři ohniště," říká Kovařík. Po jeho upozornění, že se nacházejí v Národní přírodní rezervaci, se mu dostalo odpovědi, že do těchto míst jezdí už deset let.

„Neuvěřitelné. Ať turisté jezdí do Krušných hor, jsou nádherné. Ale musí si uvědomit, že hory nejsou na jedno použití," dodal Kovařík. V panujících vedrech jsou navíc lesy totálně vyschlé a hasiči zakázali pálení klestí ve všech lesích. Případný výjezd a hašení požárů v lese je vždy komplikovanější.

„V těchto dnech by se případný lesní požár rychle rozšířil. Navíc zasahovat v takovýchto oblastech je prý vždy složité. Je to problém. Většinou je špatný přístup pro techniku, nejsou cesty nebo jako na Přebuzsku je všude měkká rašelina," říká mluvčí hasičů Martin Kasal. Musejí tahat hadice do vzdálenosti 800 metrů a více. Povolávají proto i dobrovolné hasiče.