Za zapomnětlivost může stres, únava, ale i nedostatek soustředění, špatná strava nebo dlouhé sezení za pracovním stolem. Lepení pomocných papírků a nekonečnému zapisování do diáře se ale lze vyhnout, a to i ve vyšším věku. Pomáhá s tím trenérka paměti Marie Valentová, která vede kurzy v Městské knihovně v Chodově. Triky, jak se zapomínání vyhnout, prozradila Deníku v rozhovoru.

Sama jste se stala instruktorkou tréninku paměti. Proč jste se o toto téma začala zajímat?
Začalo mě děsit, že jdu třeba do lednice a v půli cesty zapomenu, co jsem tam chtěla. Bála jsem se, že se to bude zhoršovat, děsila jsem se stáří. Teď už ale vím, že není až tak čeho se bát. Zkrátka jsem se jen nedokázala soustředit, snažila jsem se myslet na spoustu věcí naráz a nakonec jsem si nepamatovala nic.

Takže se trénování mozku může hodit i běžnému pracujícímu člověku?
Ano. Když cvičíte, nemusíte si třeba psát seznamy na nákup, můžete přestat lepit papírky na ledničku… Navíc pravidelný trénink může oddálit ochabování mozku právě ve stáří, nástup stařecké demence. Při současném trendu oddalování odchodu do důchodu to může být dost užitečné. Hodí se to ale třeba i studentům. Pomocí různých technik si lze zapamatovat i data historických událostí nebo třeba všech 44 amerických prezidentů.

V obecném povědomí je se cvičením mozku spojeno hlavně luštění křížovek či sudoku. Pomáhá to?
Ano, rozhodně je to fajn. Je ale potřeba dávat na to pozor. Stejně jako si tělo zvykne na určitý druh fyzického cvičení, navykne si totiž i mozek na jeden typ zátěže. Takže když vyluštíte desítky nebo stovky křížovek, slova už vám naskakují automaticky a mozek vlastně nepracuje. Samozřejmě lze zvyšovat náročnost, ale nejde to donekonečna.

Jaké jsou tedy další techniky, jak paměť trénovat?
Někdy stačí třeba jen zvolit do práce jinou cestu. Už to je pro mozek příležitost přepnout z automatického režimu. Dobré je třeba vyzkoušet používat občas k vykonávání běžných činností druhou ruku. Užitečné je i hledání rozdílů, hádanky, logické úkoly. Každého ale nejvíc překvapí, když řeknu, aby si nakoupil omalovánky a po večerech si vybarvoval.

K čemu to je dobré?
Zapojí se při něm druhá, kreativní polovina mozku. Zvlášť u lidí, kteří celé dny pracují v kanceláři s daty, lidmi a jejich práce vyžaduje přesnost. U vybarvování si technická polovina mozku odpočine. Výhoda omalovánek je navíc v tom, že je na rozdíl od kreslení zvládne úplně každý, a tak nemůže dojít k žádným pocitům neúspěchu nebo neschopnosti. Správný trenér paměti se vždy snaží lidi motivovat.