Značný pokles včelstev v Karlovarském kraji zaznamenali zdejší včelaři. Úbytek včel má na svědomí především mírná zima, která umožnila přežití včelího roztoče. Úbytek včel se již během letošního roku odrazí na vyšších cenách medu.

„Každoroční produkce medu je přímo úměrná stavu včelstev. Citelný úbytek včelstev rovná se citelný pokles produkce medu. Registrujeme citelný pokles včelstev z důvodu příliš mírné zimy a onemocnění způsobeného roztočem varroa destructor," informoval chebský včelař Václav Voříšek.

Lidé v kraji se proto musejí připravit na to, že cena medu překročí stokorunovou hranici za kilo.

„Malá produkce medu vyvolává zvýšení ceny medu, jako to je u jiných potravinářských komodit při jejich nedostatku, například ovoce, zelenina," informoval včelař. „Pokud je mi známo, tak cena medu u kolegů včelařů se pohybuje v regionu v rozmezí 120 140 korun za kilo. Na Karlovarsku se cena pohybuje od 150 korun za kilo, na Mostecku se pohybuje kolem 200 korun za kilo," vyčíslil cenové rozdíly včelař.

Jaká kritéria vlastně produkci medu ovlivňují?

„Na produkci medu má vliv několik parametrů, a to počet a síla přezimovaných včelstev, počasí, ošetřování včelstev podle metodiky Státní veterinární správy, stanoviště včelstev a v neposlední řadě i samotný včelař," podotkl chebský včelař.

Nejhorší je nyní vymýtit roztoče, který včelí larvy napadá.

„Jak jsem zmínil, mírná zima je ´semeništěm´ roztoče varroa destruktor (včelí kleštík). Varroáze nahrává teplé zimní počasí. Včely po celou zimu kladly plod a právě na něm parazituje roztoč. Saje lymfu čili krev hmyzu doslova jako upír. Tím došlo k citelným úhynům včelstev, někteří včelaři zůstali úplně bez včel," doplnil Václav Voříšek.

Nedostatek medu může nepoctivé výrobce dokonce motivovat k tomu, aby ho uměle dobarvovali anebo i ředili. Tak jak se to stalo již v minulosti. Státní zemědělská a potravinářská inspekce například vloni u některých výrobců zjistila, že med často obsahoval karamel, který se užívá pro dobarvení světlého či ředěného výrobku. Rozpoznat přitom kvalitní med není těžké.

Podle včelařů je ukazatelem pravosti medu schopnost zkrystalizovat. Krystalizace medu je totiž přirozený proces. Některé medy květové s převahou řepky olejné, což je případ karlovarského regionu, začnou krystalizovat během týdne či dvou. Stalo by se to i včelám v plástech, pokud by včelař med včas nevytočil.

Takový med se může rozehřát maximálně do teploty 45°C. Teplota vyšší než 50 °C však z medu udělá pouhé sladidlo, dojde ke zničení enzymů a jiných cenných látek.

Pokud se stane, že si člověk koupí med, který ani po dvou týdnech nezkrystalizuje, nejspíš nejde o kvalitní výrobek.