Za vším podle odborníků stojí nejen chemické postřiky na rostlinách, ale i nárazovitý vývoj počasí. Nejhorší následky přitom mohou nastat u velmi citlivých jedinců.

„Se včelím štípnutím jsem se nedávno setkala, ale nezapomenu na něj snad nikdy," vyprávěla svůj příběh Hana Bartáková z Chebu. „Nikdy jsem na vosí či včelí štípnutí nijak zvlášť netrpěla. Chvilku mě místo vpichu pálilo, ale po chvilce to přešlo, a nikdy jsem tedy podobné setkání s hmyzem neřešila," popsala Chebanka.

Když ji však nyní včela bodla, dostala prudkou reakci organismu, kterou dosud nepoznala.

„Včela mě bodla v oblasti krku, ucítila jsem slabé štípnutí a manžel mi pomohl vyndat žihadlo ven. Za chvilku mi začal krk natékat a já jsem měla pocit, že omdlím," uvedla Hana Bartáková.

Dýchat však mohla normálně, krk jí natékal pouze zvenčí.

„Asi půl hodiny jsem se cítila naprosto vyčerpaná, nemohla jsem se ani pohnout. Manžel mě chtěl sice zavézt hned na pohotovost, ale to jsem odmítla, protože při každém pohybu mi bylo silně na zvracení. Následně mi můj muž změřil tlak a ten mi velice kolísal," vyprávěla zkušenost žena.

Nejdříve jí manžel naměřil tlak nízký, po několika minutách zase tlak abnormálně vysoký. „Přibližně za hodinu mě všechny tyto nepříjemné stavy opustily a žádné další následky z toho nemám," dodala Bartáková.

„Chemickými postřiky zemědělci ošetřují porosty každoročně. Nadměrnou či neúnosnou bodavost včel může však ovlivnit včelař sám výměnou včelí matky," vysvětlil včelař Václav Voříšek z Chebu s tím, že na koncentraci jedu u hmyzu má vliv také průběh počasí. „Bodnutí způsobuje otoky, případně jiné obtíže. Nedojde-li k zasažení jazyka či jícnu, není bodnutí (ani několikanásobné) pro zdravého člověka nikterak život ohrožující. Bodnutí od vosy nebo sršně může být nebezpečné pro přecitlivělé osoby, u kterých hrozí rozvoj anafylaktického šoku," dodal včelař Voříšek.