Závodů se zúčastnila družstva mužů a žen ze Sokolova, Karlových Varů, Těrlicka, Blanska, Klatov, Plzně, Brna či Jablonce nad Nisou.

„Vodní záchranáři bezplatně a dlouhodobě vykonávají svou činnost na našich bazénech, koupalištích a vodních plochách. Díky nim byl již mnohokrát zachráněn lidský život, ale jejich činnost je mnohdy opomíjena a to nejen obyčejnými spoluobčany, ale i na vládní a parlamentní úrovni," konstatuje jeden ze záchranářů Ladislav Varadínek ze Sokolova.

Návštěvníci sobotních závodů viděli zajímavé disciplíny. Záchranáři museli zdolat například štafetu v plavání za ztížených podmínek, kdy záchranář skáče do vody v šatech. Po 50 metrech si musí kalhoty i blůzu ve vodě svléknout a zdolává stejnou vzdálenost pouze v plavkách. Nechyběl ani nácvik záchrany tonoucího a jeho vytažení na vyšší břeh, nácvik dopomoci zesláblému plavci dvěma zachránci nebo nácvik úspěšného oživování tonoucího.

„Závody prověří síly, ale také důležitou sehranost týmů," dodal Varadínek. Za družstvy mužů nechtějí při soutěžních kláních zaostat ani týmy žen. Těžké disciplíny totiž nerozlišují záchranáře a záchranářku, všem měří stejným dílem.

Sokolovské ženy se v bazénu poctivě připravovaly už před závodem a bylo vidět, že chtějí ostatním ukázat co v nich je. A jak se ke svému koníčku dostaly?

„Závodně jsem plavala. Zhruba ve čtrnácti mě jaksi přestalo bavit plavat ode zdi ke zdi a šla jsem k vodním záchranářům. Je to mnohem pestřejší," říká Jitka Fričová. Podobně mluví i její kolegyně z týmu. „Také jsem dřív závodně plavala a jeden z trenérů mě přivedl mezi vodní záchranáře. Jsou to mé asi páté závody. Plaveme v bazénu i na volné vodě jako jsou jezera či vodní nádrže," konstatovala Monika Drahotová.

A na otázku jaká disciplína ze sobotních závodů je pro ni nejtěžší ihned odpovídá: „Plavání v montérkách."

Rozhovor

Třetí a nejzkušenější v sokolovském týmu je Olga Valtová. Deník jí položil několik otázek. 

Jak dlouho takzvaně taháte tonoucí lidi z vody?
To nebudete chtít vědět (smích). Dělám to už zhruba nějakých 35 let.

Co je na práci plavčíka nebo záchranáře nejtěžší?
Jednoznačně předvídavost! Odhadnout si předem, který člověk je takzvaně rizikový. Prostě prevence. Pokud neodhadnete lidi, je to o ničem. A hlavně když už začnete dělat záchranu, tak musíte vědět, že se rozběhnete.

Tomu nerozumím?
Musíte vědět, že to dokážete. Mohou se objevit lidi, kteří v kritické situaci takzvaně ztvrdnou.

Kolik lidí jste za ty roky zachránila?
No pár jsem z vody vytáhla, naposledy loni hned na začátku sezony na sokolovském koupališti Michal. Dotyčný špatně odhadl své síly a nedokázal doplavat zpět ke břehu.

Co je v dnešní době problémem tonoucích lidí? Alkohol, podcenění sil?
Svoji roli může sehrát více faktorů. Ale hlavně, víte, co je v dnešní době největší průšvih?

To nevím, povídejte.
Je to velmi jednoduché. Průšvih je ten, že v dnešní době hodně lidí neumí prostě plavat.

I takové špatné plavce, či dokonce neplavce dokážete odhadnout předem?
Jasně. Pokud ho pozorujete ve vodě, tak je to vidět.