Jirous v New Yorku recitoval a vyprávěl, jak škvařil sádlo

V úvodu večera básník představil své nové, ale i starší básně, do kterých se promítla například zkušenost s dlouholetým vězněním za komunistického režimu v někdejším Československu. Přítomní si je mohli nejprve vyslechnout v anglickém překladu a pak je nezaměnitelným způsobem odlehčovaným přesně načasovanými vulgarismy recitoval sám autor.

„Jeho básně pocházejí ze specifického kontextu. Myslím si ale, že svým způsobem jsou stále čerstvé. V jejich jazyce je něco velmi silného, například zvuky,“ podotkl Christopher Harwood, který na Kolumbijské univerzitě vyučuje češtinu a který na čtení přednesl většinu překladů Jirousových básní.

Druhá část večera patřila Plastikům

Další část večera patřila skupině Plastic People of the Universe, se kterou básník spolupracoval. Bývalý baskytarista skupiny Ivan Bierhanzl během ní promítl raritní filmy z historie kapely i krátký film Jeden den Ivana, který zaznamenává básníkovu cestu na koncert tělesa Agon Orchestra do Kolína nad Rýnem.

Na závěr autorského čtení si básník, který své básně v USA představuje poprvé, povídal s přítomnými. Vyprávěl jim mimo jiné, jak jednou v bytě své přítelkyně, kde bydlel, v noci „ožralej více než běžně“ škvařil sádlo a odskočil si na toaletu. Tam usnul a probudilo jej až bušení hasičů na dveře. „Vypálil jsem kuchyň úplně a sousední místnost, kde byla knihovna, tu jsem nevypálil, protože hasiči přišli včas. Na knihách ale byla půlcentimetrová vrstva sazí,“ řekl Jirous.

Jak přišel Magor k bytu od knížete

Následně se básník z bytu musel vystěhovat, protože se po příhodě „znelíbil“ matce své přítelkyně, která hradila provoz bytu. O příhodě se ale dozvěděl Schwarzenberg a nabídl Jirousovi větší byt ve svém domě. „Tak je vidět, jak je výhodné někdy vypálit byt, člověk si díky tomu polepší,“ podotkl básník.