Za přítomnosti médií zřízenec v bílých rukavicích vyjmul rukopis ze zapečetěné přepravky a po podepsání předávacího protokolu byla jedna z nejvzácnějších českých památek umístěna do vitríny. „Umění české reformace je kvalitní výstava, a proto jsme se rozhodli udělat výjimku a umožnit návštěvníkům se na Jenský kodex podívat," řekl ČTK generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Šance vidět ho? Jednou za mnoho let
Krátkodobá zápůjčka středověkého rukopisu, který je označován za husitskou bibli, je výsledkem dohody Správy Pražského hradu a Národního muzea. Minimálně dalších pět let originál kodexu vystaven nebude.
Iluminovaný rukopis z konce 15. století se od 50. let minulého století nachází ve sbírkách Národního muzea. Kodex přivezl do Československa jako státní dar tehdejší prezident Německé demokratické republiky Wilhelm Pieck.
Rukopis byl po několik staletí uložen v Univerzitní knihovně v Jeně, studoval jej tam kromě jiných také Johann Wolfgang Goethe, jenž pro české vědce nechal pořídit jeho kopii, dochovanou rovněž v Knihovně Národního muzea.
Kodex je velmi citlivý
Originál byl vystaven pouze několikrát. Vzhledem ke svému stáří je rukopis velmi citlivý na jakékoliv změny teploty, UV záření a vlhkosti. Kodex je trvale uložen ve speciální trezorové místnosti se stálou teplotou a vlhkostí, kterou opouští jen za výjimečných okolností. I odborným badatelům byl v minulosti k dispozici pouze černobílý mikrofilm a v posledních několika letech také barevná digitální kopie.
Rukopis Jenského kodexu vznikl v Čechách mezi lety 1490 až 1510. Je psán česky a latinsky, má 120 listů, z toho 111 listů je papírových, devět pergamenových. V rukopisu je 122 iluminací. Vznik kodexu inicioval a zadal pražský utrakvista Bohuslav z Čechtic. Dílo je vlastně sborníkem několika literárních děl psaných česky a latinsky a svázaných pod titulem Antithesis Christi et Antichristi neboli Odpornost Kristova s Antikristem.