V posledních dnech se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že ho lékaři museli uvést do umělého spánku. „V nemocnici už ležel delší dobu. Držel se obdivuhodně, ale nakonec jeho srdce nevydrželo. Je to pro nás velká ztráta. Promiňte je to moc čerstvé, víc vám neřeknu,“ řekl v úterý dopoledne Kunderův blízký příbuzný František Vašek.

Kunštát uctí jeho památku

Uznávaný spisovatel a překladatel žil od roku 1976 v Kunštátu na Blanensku. Po revoluci se stal jedním z prvních čestných občanů města. „Ta smutná zpráva mě velmi zasáhla. Ludvík Kundera byl můj osobní přítel a skvělý člověk. Nyní jsem na dovolené v Chorvatsku. Vracím se hned domů. Určitě se sejdu s ostatními radními a rodinou pana Kundery a domluvíme se, jak za město uctíme památku tak velkého člověka, jakým Ludvík Kundera bezesporu byl,“ řekl starosta Kunštátu Pavel Göpfert.

Ludvík Kundera (22.03. 1920 - 17.08.2010) byl český básník, dramatik, překladatel, esejista a výtvarník.

Tvorba držitele řady prestižních ocenění Kundery je spjata s avantgardními směry, především surrealismem. Je znám také jako znalec a editor díla Františka Halase a překladatel německé literatury. Byl bratrancem spisovatele Milana Kundery.

„Byla to osobnost neobyčejně širokého záběru, vskutku renesanční člověk - básník, ale i znalec výtvarného umění a dobrý výtvarník a vynikající překladatel," řekl ČTK ředitel Památníku písemnictví na Moravě Vojen Drlík. V památníku v Rajhradě na Brněnsku do konce září trvá výstava o Kunderovi. Kundera do češtiny převedl například dílo Bertolta Brechta, připomněl Drlík.

Podle Balaštíka se Kundera těšil úctě také v zahraničí, zejména v Německu a Rakousku. Právě německou literaturu celý život překládal do češtiny. Balaštík zdůraznil také roli Kundery jako organizátora dění na umělecké scéně a inspirující osobnosti. „Bylo pozoruhodné, jak se kolem něj stále shromažďovaly nové generace umělců," uvedl Balaštík.

Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (UK) v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra, redaktorem časopisu Blok a pracovníkem brněnské pobočky Svazu československých spisovatelů. Svou knižní prvotinu, básnickou sbírku Konstantina, vydal roku 1946.

V letech 1968 až 1970 působil jako dramaturg Mahenova divadla, činoherní scény dnešního Národního divadla Brno. „Je to historicky jedna z nejvýznamnějších osobností, které kdy s Mahenovou činohrou spolupracovaly. Vnímáme to jako velkou ztrátu pro celou kulturní sféru, nejen naše divadlo," řekl ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák.

Za normalizace nesměl publikovat, literatuře se věnoval i nadále, například pod pseudonymem překládal německou poezii. Jako historik se vedle Halase zaměřoval zejména na dadaistu Hanse Arpa a Bertolda Brechta.

V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu Cenu za celoživotní dílo oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V roce 2007 mu prezident Václav Klaus udělil státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Loni získal jednu z nejvýznamnějších tuzemských literárních poct - Cenu Jaroslava Seiferta udílenou Nadací Charty 77.



(zdroj: ČTK)