Zajisté nejde o totéž, jako když dav příznivců Donalda Trumpa ve jménu svého vůdce bere útokem Kongres, ale je to česká soft verze stejné strategie. Cíleně rozděluje národ, který štěpí na fanatické fanoušky a odpůrce té či oné koncepce a jejích nositelů. Premiér Andrej Babiš už si sundal stupidní kšiltovku trumpovku s názvem Silné Česko, protože zřejmě pochopil, že tento svéhlavý, infantilní, mocichtivý muž naprosto nestaví na první místo Ameriku, ale jen své osobní zájmy. Totéž platí o Miloši Zemanovi.

Češi ovšem i velké revoluce dělají sametově, takže zajisté nehrozí, že by se kvůli dětinskému chování pomstychtivého starce ozbrojili a vyrazili na Pražský hrad, natož do Lán. To je sice pozitivní sdělení, ale pouze zahaluje vroucí vrstvu pod povrchem. Stejně jako USA i Česko bude v příštích letech nutně potřebovat novou společenskou smlouvu, dohodu mezi vládnoucími elitami a občany o tom, kam směřovat dál.

Musíme definovat, jakou zemí chceme být, čím naplníme pojmy demokracie a právní stát. Je to velký úkol pro vítěze říjnových voleb i budoucí hlavu České republiky.