Americký prezident miluje show (a nenávidí novináře), stejně jako si ten český vychutnává okamžik, kdy po stokrát opakovaném vtipu pokaždé na jiném mítinku vypukne stejný jásot.

Miloš Zeman vyhrál přesvědčivě první přímou prezidentskou volbu. Po deseti letech u krbu v Novém Veselí se s podporou několika věrných přátel rozhodl dobýt Hrad a nandat to všem sociálním demokratům, kteří ho v roce 2003 zradili – nejvíce ovšem Bohuslavu Sobotkovi, Vladimíru Špidlovi a Lubomíru Zaorálkovi. Jistě by se mu to nepodařilo, kdyby se neobjevili Vratislav Mynář a především Martin Nejedlý s velkým balíkem peněz.

OD ČSSD K OKAMUROVI

Zemanova mimořádná inteligence a rétorické schopnosti završily úspěšnou pouť do sídla českých králů. Miloš Zeman nemohl být kopií Václava Havla, ale měl šanci stát se obdobou TGM. Proč se to nestalo?

Přečtěte si: VIDEO: Miloš Zeman chce být dalších pět let na Hradě

Masaryk nebyl o nic méně zdatný politický intrikán než Zeman. To, co je odlišuje zcela zásadním způsobem je, že Masarykovi šlo vždy o republiku, o podstatu věcí, chcete-li, o pravdu. Zemanovi jde už čtyři roky jen o to, aby byl podruhé zvolen. Tomu podřizuje své bonmoty, soudní pře o Peroutku, odklon od Evropské unie, nadbíhání Andreji Babišovi.

Premiér Bohuslav Sobotka ve včerejším rozhovoru s Deníkem uvažuje o Zemanově vývoji takto: „Svoji politickou kariéru začínal jako člověk, který podporoval participativní demokracii. To, že byl předsedou ČSSD, znamenalo, že respektoval silné demokratické principy. Jeho proměna možná souvisí se snahou získat voliče, zavděčit se, být populární, znovu vyhrát prezidentské volby. Otázka je, co to zpětně dělá se společností, kam ji to posouvá."

Čtěte také: Brusel nařídil Česku zákon o elektronické identitě. Má ušetřit pět miliard eur

A to je ten hlavní problém. Pokud Miloš Zeman došel od levicové ČSSD k nacionalistickému a xenofobnímu Tomiu Okamurovi, o jehož přízeň pokorně žádal na sjezdu své Strany práv občanů, je to skutečně dramatický posun, který v dobách neklidných může České republice přinést zlé časy. Okamurova SPD chce vystoupit z EU. Znamená to, že si totéž přeje Miloš Zeman? Pokud ano, vědí to jeho voliči? Tuší, co by následovalo den po czexitu? A komu současná hlava státu slouží? Je opravdu prezidentem dolních deseti milionů? Pokud ano, proč přijímá na Hradě majitele PPF Petra Kellnera a privátně s ním rozpráví o jeho obchodních zájmech v Rusku, Číně a USA?

SPOLEK AUTORITÁŘŮ

Panel Deníku, do něhož se zapojilo na pět stovek významných regionálních osobností, ukazuje, že lidé o věcech přemýšlejí. Ačkoli téměř stoprocentně uznávají, že Zeman je velmi inteligentní, nevidí v něm státníka, který národ spojuje a sdílí stejné hodnoty jako oni.

Pak ovšem musí logicky přijít otázka, kdo jiný, když ne Miloš Zeman? Zatím se nikdo stejně přesvědčivý neobjevil. Sobotka má pravdu, že o směřování země rozhoduje především vláda, avšak na společenskou atmosféru, vzepětí k velikosti či upadání do malosti, pěstování noblesy či primitivního hulvátství má obrovský vliv právě osobnost hlavy státu. Je zkrátka rozdíl, stojí-li v čele země Trump, nebo Kennedy.

Stejně tak je poctivé říct, že pokud česká společnost nebude schopna postavit Zemanovi autentického protikandidáta, zaslouží si toho, který tam je nyní. A může vsadit poslední pětník, že Miloš Zeman v druhém volebním období svoji slabost pro autoritářské vůdce odhalí v plné parádě.

Nenechte si ujít: Sobotka: O svobodu můžeme přijít stejně rychle, jako komunisté přišli o moc