Během uplynulého víkendu Babiš otevřeně připustil, že pokud se mu nepovede získat pro svoji vládu důvěru sněmovny do května, jsou předčasné sněmovní volby, které by se konaly souběžně s komunálními, reálnou variantou.

V tomto bodě se ale rozchází s prezidentem Milošem Zemanem, jenž několikrát zopakoval, že na podobné východisko z nouze mohou politici zapomenout. „Občas slyším hlasy, že bych měl vypsat předčasné volby, což mi ústava v některých situacích umožňuje. Chci naprosto jasně říci, že to nikdy neudělám, protože předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanům, kteří šli k řádným volbám a volili tak, jak volili. Občané rozdali karty a politici musí umět s těmito kartami hrát,“ sdělil v loňském vánočním poselství.

Infografiku naleznete ZDE.

MÁLO HLASŮ

Zdůraznil také, že ani kdyby ve třetím pokusu neuspěl se svým premiérem šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO), sněmovnu by rozpustit nemusel. Sice se v tomto tvůrčím výkladu nekryje s postojem ústavních právníků, ale přikázat by mu to skutečně nikdo nemohl. Pokud by prezident Zeman trval na svém, Andreji Babišovi by zbývala jediná cesta, totiž přesvědčit kromě svých 78 poslanců dalších 42, aby zvedli ruku pro usnesení, jímž se sněmovna rozpouští. Na tento akt by prezident musel reagovat vypsáním předčasných voleb.

Právě to se ale dnes jeví jako téměř nesplnitelné zadání. Kromě hnutí ANO a snad Pirátů se nového hlasování všechny partaje bojí jako čert kříže. Gazdíkův STAN, Pospíšilova TOP 09 i Bělobrádkovi lidovci by se třásli, zda by vůbec nějaká poslanecká křesla získali. Pravděpodobně by oslabili i okamurovci a komunisté. Sociální demokraté by mohli, ale nemuseli zůstat na svém.

HROZBA OKAMUROU

Všichni tedy musejí hledat cestu ze slepé uličky. V posledních dnech dávají vlivní členové ANO jako ministr spravedlnosti Robert Pelikán a ministr zahraničí Martin Stropnický, ale také eurokomisařka Věra Jourová najevo, že jakékoliv spojenectví s Okamurovou SPD je riziko větší než malé a z mezinárodního pohledu věc těžce přijatelná.

V médiích, která patřila do Babišova holdingu Agrofert, si v posledních dnech lze téměř denně přečíst informace o tom, jak netransparantně okamurovci zacházeli s financemi na volební kampaň, ale také o jejich podnikatelském napojení na státní firmy či čerpání evropských dotací. To vše jsou jasné signály především pro ČSSD, aby začala hrát na obdobnou notu uznání presumpce neviny jako KSČM.

Vše naznačuje, že kolem tohoto bodu se bude točit nadcházející sjezd sociálních demokratů. Pokud zvítězí Jan Hamáček nebo Jiří Zimola, ČSSD vstoupí do Babišovy vlády, nebo ji aspoň bude tolerovat. Tím zabrání nástupu extremistů a udrží komunisty stranou, byť jsou vládě nejblíže od listopadu 1989.

Vyhraje-li Milan Chovanec a jeho odpor k Babišovi jako premiérovi, zvýší se tlak na předčasné volby. Je evidentní, že poté, co se Tomio Okamura stal vazalem Hradu, se Babišovo odhodlání opírat se o jeho podporu limitně přiblížilo nule.