Andrej Babiš si za tuhle patálii může do značné místy sám. I pod jeho rozlišovací schopnost bylo v minulých měsících a letech dělit lidi mířící do zemí Evropské unie na azylanty a migranty. Sám totiž mnohokrát populisticky tyto kategorie smíchával. Přesto, že z hlediska mezinárodního práva i stupně ochrany a přístupu se jedná o dvě rozdílné kategorie lidí. 

Babiš nesplnil slib

Teď musí Babiš odrážet útoky svých politických odpůrců a protimigračních extrémistů, že nesplnil svůj slib, že Praha odmítne migrační rezoluci OSN. Česko totiž hlasovalo pro rezoluci OSN o azylantech. Migrační pakt, ve skutečnosti také nezávaznou rezoluci OSN, ale naopak demonstrativně odmítlo, když se ocitlo mezi pěti státy světa, které byly proti. Jenže ve zhysterizované české debatě, kde jako by existovali jen „nelegální migranti“, mezi tím mnoho Čechů, včetně politiků, často záměrně nedělá rozdíl.

„Od rána mi píšou lidi, co si v médiích přečetli, že jsme podepsali pakt o uprchlících a nedodrželi slovo… Není to tak. Jak jsem slíbil, prosadil jsem to důležité,“ uvedl Babiš na svém Facebooku. „U Globálního paktu o migraci, tzv. Marrákešského paktu, který se hlasuje už ZÍTRA, řekneme jasně své ODMÍTAVÉ stanovisko,“ napsal před středečním večerním hlasováním. Po něm na Twitteru opět „zjednodušeně“ dodal: „Držíme naši strategii proti ilegální migraci. A nepřijmeme ani jednoho migranta.“

„Uprchlíci jsou lidé, kteří jsou nucení odejít ze svých zemí, není to jejich vlastní volba. Tito lidé jsou z různých důvodů pronásledovaní,“ vysvětluje ale ministr zahraničí Tomáš Petříček. Tito lidé mají daná práva na ochranu podle Ženevské konvence z roku 1951. Azylovou ochranu uděluje jak Česko (několik desítek ročně), tak jinak zcela „antimigrační“ Maďarsko. To loni udělilo 1291 azylů a u dočasné ochrany (u válečných uprchlíků) letos další stovky. Azylanty tedy prokazatelně Česko i Maďarsko přijímá.

Polsko jako Česko

Podobně jako Česko hlasovalo v OSN o dvou podobných rezolucích, ovšem o jiných kategoriích lidí odcházejících ze svých domovských států, například i Polsko. Tam je u moci tvrdě protiimigrační vláda Práva a spravedlnosti. Také její zástupce neodmítl rezoluci o uprchlících, ale hlasoval proti dokumentu o migraci.

Ještě měkčí přístup zvolilo Slovensko, které se při hlasování o migrační rezoluci jen zdrželo. To navrhoval i šéf české diplomacie Petříček. Musel tlaku premiéra Babiše ustoupit. Plusem současné situace je, že i Babiš možná nyní začne rozlišovat azylanta od migranta.