Dva dny před volbami se po internetu rozšíří zpráva, že jeden z finalistů prezidentského souboje zemřel na infarkt. Jeho štáb to popře, ale věří mu málokdo. Každý totiž může zhlédnout video, kde je kandidát, jak chroptí. A skutečný doktor, veřejně známý, konstatuje smrt.

Nešťastný uchazeč o Hrad, říkejme mu třeba Jindřich Ondřej, se tedy ukáže v parku, jak běhá a metá kozelce. Bude to na nic. Do parku chodí už jen velmi staří lidé a podivíni. Všichni mladí a normální sedí u počítače nebo u supermobilu a sdělují si své fiktivní příběhy s fiktivními fotkami. Věří, že jsou pravé, neboť je přece vidí na vlastní oči. Nemnozí parkaři též nejsou přesvědčeni: Takových věrohodných hologramů už viděli! Osahat si kandidáta nepůjdou. Kohokoli se dotknout totiž zavání šatlavou. A přímo někoho oslovit, aniž si to vyžádal mobilem, se považuje za neslušné.

Je to námět k praštěnému filmu? Dnes ještě ano, byť by se našlo i tak hodně voličů, kteří by na smrti Ondřeje trvali. Když zvážíme, jak rychle se rozvíjejí sociální sítě a triky umělé inteligence, za deset let to může být skutečnost. Tím spíše, že stromy, obloha a voda pomalu šednou a ztrácejí se. Stávají se druhou realitou. Ta první je na síti. Tam hledáme primární informace, ne v hmatatelném světě.

Ve velmi blízké budoucnosti budou těmito jevy nejen demokracie, ale i běžný život ohroženy. Internet pohltí profesionální média, která ověřují zdroje a hájí hodnoty, Síť člověka nezotročí, ale učiní z jakéhokoli faktu otázku. Nic nebude uvěřitelnější než opak. Tvrzení, že Země je placatá, bude postaveno na roveň kouli. Člověk nebude moci dokázat, že žije, když ho video ukáže mrtvého. Nebude totiž žádná autorita, která by mezi těmito dvěma rovnocennými dojmy rozhodla. Nebude rozdíl mezi dezinformací a informací.

Jsou jen dvě možnosti. Buď se na to demokracie nějak připraví, nebo podlehnou totalitám, které umějí informace i fyzické lidi ovládat hrubou silou. Svobodný člověk dopadne jako Buridanův osel. Ten si nedokázal vybrat mezi dvěma kupkami sena a pošel hlady.

Dá se s tímto vývojem, který se zdá být nezvratný, něco dělat? Cenzura nepomůže. Vláda hrubé síly je neslučitelná se západními hodnotami.

Dnes děláme všechno pro to, abychom odvrátili zničující prohřátí planety. Rozpad reality a pravdy je větší hrozba, hlavně však bližší. Žádní aktivisté se ale nepřivazují k telefonům. Žádné summity, žádné závazky. Vědci nedávno posunuli dopředu hodiny, které nás blíží k soudnému dni. Kdyby počítali s hrozbou zhroucení zkušenosti, bylo by to ještě dřív.