Autor je ředitel komerčního bankovnictví HSBC

Když jsem mluvil s klienty, jejich odhodlání změnit fungování svého podnikání mě až zarazilo. Některé z jejich potřeb bych popsal jako pragmatické – revize nájmů, větší automatizace a vyvíjející se chování zákazníků. Některé potřeby ale sahají mnohem hlouběji.

Podle nejnovějšího průzkumu HSBC Navigator 86 procent podniků očekává, že zlepšení v oblasti udržitelnosti zvýší jejich příjmy. V důsledku toho si tři čtvrtiny z 10 000 dotázaných společností stanovily cíle v oblasti životního prostředí, sociální a správní oblasti (ESG).

HSBC nedávno oznámila, že podpoří své klienty, kteří se chtějí podílet na řešení klimatické krize. Cílem banky je dostat své financované emise – tedy emise produkované jejími klienty – na nulu do roku 2050, nebo dříve. Do roku 2030 vyčlenila HSBC k tomuto účelu od 17 do 23 bilionů korun (0,75–1 bilion dolarů).

Pavel P. Kopecký: Vláda hanby

Z globální pandemie se dají vyvodit i určitá pozitiva, jako je například schopnost podniků lépe reagovat na nepředvídatelné změny. Získali jsme také užitečnou zkušenost. Tou byla potřeba změnit, co a jak děláme, a to v mnohem větším měřítku, než jsme si původně dokázali představit.

Současný vývoj poukazuje na to, že se udržitelnost stává důležitou součástí podnikání. Jako první tu máme závazek Číny dosáhnout nulových emisí do roku 2060, ke kterému se rychle připojily i Japonsko a Jižní Korea. Dále jde o obnovenou podporu ze strany nové administrativy Spojených států, která jistě najde spojence mezi lídry EU.

Tyto velké ekonomiky vysílají na trh jasný signál, a firmy i investoři, kteří s nimi obchodují, budou muset reagovat. Zmiňované závazky znamenají velkou příležitost pro průkopníky v oblasti životního prostředí a vytvářejí tlak na zaostávající země. Je proto nesmírně důležité finančně podpořit firmy a komunity, které se vydají tímto směrem.

Zadruhé, mnohem více podniků se zavazuje k tzv. „dekarbonizaci“. Zejména odvětví s vysokými emisemi, jako je ropný a plynárenský průmysl, budou klíčem k uskutečnění plynulého přechodu k bezemisnímu podnikání.

Profesor Aleksi Šedo: Šílená jízda covidem se špatnou navigací

K řešení klimatické změny přispívají banky nejvíce tím, že finančně podpoří své klienty, kteří se rozhodli snížit své emise na nulu. Například v loňském roce se HSBC spojila s největším světovým maloobchodníkem Walmart při zavedení finančního systému, který přiřazuje finanční náklady dodavatelů k jejich udržitelnosti. Tento krok klade důraz na efektivitu a vyšší ESG standardy u dodavatelských řetězců.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Zatřetí, inovace snižují náklady na zelené technologie, zejména v oblasti obnovitelné energie. Vzhledem k tomu, že poptávka po energii během lockdownu poklesla, Velká Británie fungovala několik měsíců bez uhlí coby zdroje energie. Šlo o nejdelší období bez využití uhlí od průmyslové revoluce.

K tomu připočtěme, že solární energie je podle analýzy Mezinárodní agentury pro energii v současné době nejlevnější v historii a že náklady na její financování jsou nízké. Kromě podpory stávajících klientů proto HSBC vyčlenila 100 milionů dolarů na investice do společností vyvíjejících nízkouhlíkové technologie.

Petr Kolman: Nedemonstrujme před obýváky ministrů

Dnešní nízké výpůjční náklady vytvářejí příležitost pro investování do věcí, které se v budoucnu vyplatí. Mexická kuřecí a mléčná farma Agroindustrias AG například využila současné situace na trhu a vzala si tzv. zelený úvěr na instalaci solárních panelů s průměrnou životností mezi 25 a 30 lety. Díky nižším nákladům na energii se jim tato investice vrátí zhruba do čtyř let.

U některých firem bude přechod na bezemisní podnikání náročný. Drtivá většina z nich už ale vidí přímý vliv na jejich podnikání. Udržitelnost se totiž stává stále důležitějším faktorem při obchodních rozhodnutích. Navíc firmy, které se do tohoto trendu zapojí jako první, si s nejvyšší pravděpodobností vytvoří udržitelnou konkurenční výhodu.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.