Virus je chytřejší než lidstvo. Lstivá mutace z jižní Afriky se vydává dobýt svět. Doba moru je dlouhá a svitne-li naděje, záhy se ukáže chabou.Mezi jinými chmurnými představami tedy tane i tato: Nenastává konec lidstva? A ne-li celého, tak tedy konec západní civilizace? Nestane se toto pokolení svědky podobné katastrofy, která vyhubila dinosaury? Nebo nejméně takové, která vyvrátila starý Řím?

Vynikající egyptolog a všestranný vědec Miroslav Bárta nedávno vydal pozoruhodnou knihu Sedm zákonů. Zkoumá v ní právě faktory, které vedly k pádu velkých kultur. Dospívá k tomu, že to nejsouv první řadě vnější okolnosti jako epidemie nebo nájezdy cizích válečníků. Zárodky zániku si nese civilizace, zjednodušeně řečeno, už při svém vzniku.

Postupně ztrácí sílu a vizi, elity slábnou. Místo jasného vedení nastupuje byrokracie. Energie se stává drahou a nedostupnou… A k tomu ty vnější rány.

Profesor Bárta je optimistou. Věří v lidstvo. Nepopírá, že mnohé symptomy, které provázejí umírání civilizací, má i ta naše. Ta má však ohromnou schopnost se měnit. Má poznání historie, jaké předkové neměli. Osud prý třímáme ve svých rukou.

Opravdu?

Když si totiž zahrajeme na pesimisty, neujde nám, že smrtící koktejl pro náš svět je už namíchán a protřepán. Kdo by řekl, že političky a politici Západu jsou lidés odvahou a vizí? Je tu snad někdo, kdo by popřel, jak nás dusí byrokracie, příkazy a zákazy? A není nám dost na těch, které vydává státní moc. Z pilnosti si vymýšlíme různé politické korektnosti a genderové výstřednosti. Dlouho jsme žili z uhlí a ropy. Teď se jich musíme zbavit, abychom se neupekli. Jenže máme náhradu? Spíš se modlíme, abychom měli.

Navíc se proti nám spiklo i okolí. Pandemie vyčerpává zdroje a ničí lidské perspektivy. U brány Západu stojí miliony nešťastných uprchlíků. Brzy jich mohou být stamiliony. A potom to globální oteplování. I když budeme disciplinovaní a od nynějška budeme třídit odpad, chodit pěšky a jíst jen zrní, odívat se do lnu a nesplachovat, nemusí to dopadnout dobře. I tak se může počasí zbláznit a polovina zeměkoule se stane neobyvatelnou.

Nyní můžeme přejít od konce Západu ke konci lidstva. Brutální klimatická změna, vzedmutí oceánů, velké vymírání druhů – to je horší scénář globálního oteplení.A k tomu geniálně přizpůsobivý virus. Svou dojnou krávu, lidstvo, nevyhubí rázem, ale bude ji postupně ničit a vysilovat.

Dílo zkázy pak dokonají zoufalí lidé sami. Vyvraždí se na dřeňv ukrutných válkách o zbylé území, zdroje a možná i o stále nedostupnější a dražší vakcíny. Nu, námět na katastrofický film bychom měli. Na jeden? Nikoli, aspoň na deset.

Jenže v každém by se objevil nějaký Bruce Willis, John Downey junior či Scarlett Johanssonová. Tak pusťme nějaké Avengers i do tohoto článku.

Jak ukazuje profesor Bárta, krize nemusí znamenat zánik systému. Je to šance k jeho skokové změněv něco lepšího. Vezměme si takové státy. Jsou dnes, s celou svou pompou, vcelku na nic. Tradičně si však neumíme představit nic jiného. Jenže dokázal si před covidem někdo představit, jak notný díl práce lze odvést z domova?

Jak oteplování, tak útok koronaviru vyžadují skutečnou spolupráci lidstva. Staví do popředí ohroženého jedince, jeho rodinu a nejbližší hodnoty. Lhostejno, jakou má barvu pleti, jaké Bohy či učitele vyznává. Není už čas, aby padlo zmatení jazyků a rozdělení lidí do nepřátelských klanů a států?

Nesrovnatelný rozvoj technologie v posledních letech k tomu dává prostředky. Nebýt však skutečného smrtelného ohrožení, nikdy bychom se k tomu neodhodlali. Covid může být umíráček lidstva, může to však být zvonění do nového začátku.