Viděno fakticky, neznamenala řeč ruského prezidenta Vladimira Putina mnoho. Nenaznačil nic ohledně svých válečných cílů. Nevyhlásil mobilizaci a už vůbec neřekl s jakými územními zisky by se spokojil. Ostatně, od bývalého špióna se to dalo čekat. Proč by měl nepříteli nahlas vytrubovat něco o svých záměrech.

Z hlediska symbolického však stojí za to projev číst. Ostatně v politice i v životě jsou symboly mnohdy důležitější než realita. Těžko jsme mohli čekat, že přizná, že vede útočnou invazi za účelem rozšíření impéria. Míra zkreslení skutečnosti přes to překvapí.

Kateřina Perknerová
Výročí konce války a tři příběhy s ním spojené

To, co se děje je prý preventivní úder. Byl zasazen na poslední chvíli. Nebýt jeho už by Západ uloupil Rusku jeho odvěký Krym a kdo ví čeho zlého by byl ještě schopen. Na Ukrajině totiž shromažďoval obrovské množství zbraní. A ukrajinští nacionalisté terorizovali čistě ruské luhanskou a doněckou oblast. Takové pojímání faktů do mocného mýtu je známo z nacistické a socialistické propagandy. U Hitlera byl útočníkem prezident malého státu Beneš. Komunističtí agitátoři zas bojovali za mír proti americkému brouku a vrahům z Wall Streetu.

Vzdělanému obyvateli svobodného státu se to může jevit rovným dílem směšné a odporné. Dodejme však: je to působivé a podlehnout může každý. Nemusíme vzpomínat na třetí říši a Gottwaldovy časy. Cožpak nejsou smyšlenky o čipech ve vakcínách a neexistujícím covidu stejně vzdálené skutečnosti? A mnozí jim na Západě uvěřili.

Putinova konspirační teorie je navíc podpořena mohutným tokem podobně laděné propagandy. Západ je prohnilý, jeho ukrajinští sluhové ničemní. Ruští vojáci opět zachraňují svět jako ho (tenkrát doopravdy) zachránili před sedmasedmdesáti lety. Rusko je nositelem tradic a civilizace. Takový mýtus žije sám od sebe, dodává zbědovaným lidem zdání důležitosti a neporazitelnosti. Pro sousedy mýtotvroce může být ale pekelně nebezpečný.