Že je situace napjatá, je zřejmé. Nedá se ale říct, zda jsme svědky vzpoury proti íránským konzervativcům, což by vyhovovalo umírněnému premiérovi, který by Írán rád reformoval a více otevíral světu, anebo zda jde o rebelii proti režimu.

Zprávy z Íránu hovoří o tom, že mrtví přibývají při pokusech demonstrantů vybílit policejní stanice. To je moment, kdy končí legrace. Pro vzbouřence není cesty zpět a režim má záminku střílet ostrými.

Ať se jedná o hladové bouře či o politické převraty, režimy se hroutí, jen když ztratí vůli k moci. Zda je to případ dnešního Íránu, brzy uvidíme. Poučení z barevných revolucí hraje nicméně ve prospěch režimů, které už rebely nepodceňují. A co u revolty v Íránu nejspíše nehrozí, je nastolení demokracie západního střihu. Pro potomky noblesních Peršanů by to byl krok zpět. Nepochybně sní o něčem lepším.

Ivan Hoffman
Den Ivana Hoffmana: Obavy a naděje