Skutečný český Trump

Budeme-li pokračovat v prognózách, Miloš Zeman má s takto rozdanými kartami zatím úřad jistý. Pokud by se již nikdo výraznější neobjevil, bude leden ve znamení znovuzvolení stávajícího prezidenta. A velmi pravděpodobně by to bylo ve druhém kole, v němž by nejspíš porazil právě Drahoše.

Toho bude podporovat socioekonomická elita, obyvatelé Prahy a krajských měst. Ale ti všichni opět, stejně jako v roce 2013, zjistí, že jich je méně než těch ostatních.

Ivan Hoffman
Den Ivana Hoffmana: Páteř versus kariéra

Zeman nejen ústy Jiřího Ovčáčka bude ještě intenzivněji posilovat mýtus o českém Trumpovi, protože kampaň bude svou protizemanovskou vyostřeností připomínat loňský americký podzim. Tomu bude ostatně odpovídat i další rozdělování společnosti, které bude po Zemanově znovuzvolení v české společnosti eskalovat. Ale to už jdeme zbytečně daleko.

Nezdravý vztah k úřadu

Zajímavější je podívat se na to, proč bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš nemůže v Česku vyhrát přímou volbu na prezidenta. Nejde o to, zda Drahoše zná hodně, nebo málo lidí. Od toho je politický marketing a jistě se můžeme připravit na profesionální kampaň. Jejím výsledkem bude, že v prosinci bude Jiřího Drahoše znát opravdu každý volič.

Pro hledání důvodů Drahošova nezvolení je třeba jít k samotnému vztahu Čechů k prezidentskému úřadu. Ten je nezdravý, protože nevychází z ústavy. Na jedné straně lidé neustále hledají nového Masaryka/Havla, a zároveň by také chtěli, aby byl tvrdý jako císař pán. Proti tomu stojí ústavou definované prezidentské mantinely, které sice Miloš Zeman rád zkouší, ale sněmovna mu je pokaždé ráda připomene (velmi brzy to čeká zákon o národních parcích).

Potřeba emocí

Vztah Čechů k jejich prezidentovi je tedy silně emocionální. Právě v tom boduje Zeman (a v tom je Jiří Ovčáček mistrným propagátorem svého šéfa). Naopak Jiří Drahoš v tom bude ztrácet. Jako akademik bude vždy spojován s racionalitou, s chladným řešením problémů. Pravděpodobně na tom bude také postavena kampaň. A právě na to také Drahoš nakonec dojede. Stačí připomenout, že žádný akademik ještě v tak vysokém úřadu nikdy nestál.

Jedinou výjimkou je první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ten však byl původně filosof a sociolog, což jsou velkou měrou „lidské" obory. Navíc se z Masaryka-akademika stal díky znalosti lidské povahy skvělý politik. Drahoš přichází ze segmentu přírodních věd. Bude velmi zajímavé sledovat, jak si s novou rolí poradí.

Martin Kratochvíl.
Týdenní zkrat: Co s pornem v počítači