Ano: Emanuel Šíp (předseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR)

Je to levnější a ekologické řešení 

Labská vodní cesta je jedinou dlouhodobě fungující vodní dopravní infrastrukturou v ČR. Na jiných tocích zatím žádné napojení na evropskou síť vodních cest není. V tomto smyslu je unikátní. Jak jsem dlouhodobě sledoval diskusi okolo chráněných přírodních lokalit, dospěl jsem k závěru, že předměty ochrany určené v rámci Evropsky významné lokality Labské údolí se u nás vyskytují i jinde, a také ne vždy jsou chráněny. Proto má preference vodní cesty smysl. 

To neznamená, že by neměla být určena a realizována taková kompenzační opatření, aby byly zásahy do přírodních stanovišť co možná nejmenší. Vládní koncepce vodní dopravy je alespoň částečnou splátkou dluhu vzniklého dlouhodobým zanedbáváním české vodní infrastruktury, a z tohoto hlediska je třeba ji ocenit. Výstavba plavebního stupně Děčín odstraní nejhorší úzké hrdlo na labské vodní cestě, a tím umožní podstatně zvýšit počet plavebních dní na Labi. 

Celková cena za všechny úpravy labské vodní cesty by se pohybovala někde kolem 10 miliard, což je o řád méně, než bude investováno do jiných dopravních odvětví. A vodní doprava je nezastupitelná v přepravě hromadných substrátů, nadměrných nákladů a obecně u zboží, kde není tak zásadní čas přepravy. Ostatně celá řada evropských dokumentů pokládá vodní dopravu za ekologickou dopravu hodnou dalšího rozvoje, což platí v celé unii.

Ne: Jiří Koželouh (programový ředitel Hnutí DUHA)

Jez na suchu

Vláda má s dopravou poněkud megalomanské plány a také se je snaží bezhlavě plnit. Dokladem je i nedávno schválená změna posledního divokého úseku řeky Labe u Děčína na kanál s jezem. Politická deklarace se však nenaplní, pokud stát nenajde „přebytečné“ miliardy korun na výstavbu a bezprostředním dopadem bude nejspíše „jen“ vyhazování dalších desítek milionů za různé studie. Ale je dobré si připomenout, jaké by měl projekt dopady.

Pro jistotu si uveďme základní fakta. Labe již splavné je. Moderní plavidla s malým ponorem mohou vozit zboží po řece i teď. Bavíme se tedy o zajištění dostatečné hloubky pro zastaralá plavidla s větším ponorem, a to jen v devítikilometrovém úseku. A přitom by stavba jezu u Děčína splavnost Labe pro tato plavidla ani tak nezajistila. Na německé straně byly totiž podobné projekty odmítnuty.

A hlavně vody v Labi změnou klimatu a suchem ubývá, řeka je rok od roku splavná v menším počtu dnů. Dopravní význam stavby tedy neexistuje, naopak přírodní význam řeky je velký. Žije zde několik rostlin a zvířat, které zde mají v ČR poslední útočiště. Přírodní hodnoty přitahují turisty z obou stran hranice a jsou lákadlem pro žádané vyhlídkové plavby mezi Drážďany a Ústím nad Labem. Když bude zničena příroda, bude zničena i důležitá část lokální ekonomiky. 

Co se týká dopravních kapacit, dává větší smysl investovat do železniční dopravy a do kvalitních oprav silnic a stavby obchvatů.