ANO: BARBARA HANOUSEK ECKHARDOVÁ

Minimální mzda by měla být polovinou mzdy průměrné

Součástí připravované novely zákoníku práce je i nová úprava valorizace minimální mzdy. Záměrem je stanovit automatický mechanismus valorizace, který zajistí stabilitu a apolitičnost. S těmito základními principy souhlasí zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Základním cílem tohoto návrhu je nastavit valorizační mechanismus tak, aby nedocházelo k výrazným výkyvům v jejím vývoji a aby byla jednoduše odhadnutelná.

Za nejjednodušší způsob považujeme spojit zvyšování minimální mzdy s vývojem celkové mzdové úrovně tzn. využít průměrnou mzdu v národním hospodářství, neboť podíl minimální mzdy na průměrné mzdě je jednoduchým široce vy-užívaným kritériem.

Výhoda využití průměrné hrubé mzdy pro účely valorizace minimální mzdy je ta, že se zároveň mírně snižují dopady případného zvyšování příjmové nerovnosti.

Dle zkušeností ze států, kde v posledních dekádách prudce rostla příjmová nerovnost, dochází nejen ke zvyšování rozdílu mezi těmi nejbohatšími a nejchudšími, ale zároveň dochází ke zvyšování rozdílu mezi mediánovým příjmem a průměrným příjmem.

Autorka je úřednicí ministerstva práce a sociálních věcí.

ANO, ALE…: VLADIMÍR DLOUHÝ

Vládní návrh je mimo realitu

Je dobře, že vláda vyslyšela podnikatelské organizace, které volaly po automatické valorizaci. Čert je ale v detailech. Záměr ministerstva je ukotvit minimální mzdu na polovinu mzdy průměrné. Tedy na mzdu, kterou většina zaměstnanců nepobírá. Přitom věrněji mzdy odráží medián, který nezohledňuje extrémní mzdy.

Pokud by se záměr ministerstva uvedl v praxi, v řeči čísel by to znamenalo, že od roku 2020 bude minimální mzda oproti letošku o 3800 korun vyšší a dosáhne 16 tisíc korun. Kvůli dani a odvodům náklady zaměstnavatele vzrostou z letošních z 16 400 korun měsíčně na 21 500 korun.

Práce jednoho jediného zaměstnance „podraží“ o 61 200 korun za rok. Abyste mohl zaměstnat pracovníka a mohl mu vyplácet minimální mzdu, budete potřebovat už nejméně 258 tisíc korun ročně. To není málo.

Zkuste se vžít do role malého zaměstnavatele. Co je ale velký problém, kvůli růstu minimální mzdy musí zaměstnavatelé vhodně odstupňovat odměňování i kvalifikovaných zaměstnanců. Budou mít zaměstnavatelé kvůli růstu minimální mzdy ještě prostor pro adekvátní navýšení výplat také dalším zaměstnancům?

Minimální mzdu odpovídající polovině mzdy průměrné tedy považujeme za něco mimo realitu.

Autor je šéfem Hospodářské komory.