ANO: ALENA SCHILLEROVÁ (ministryně financí)

Zastropování má smysl

Paušální výdaje jsou nástrojem podpory drobných živnostníků, kteří jsou přirozeným pilířem každé ekonomiky. Můžeme vést diskusi o tom, zda přínos paušálů pro tyto drobné živnostníky spočívá spíše v úbytku administrativy, nebo ve snižování daňové zátěže. Pokud bychom limit pro paušály neměli a hovořili o nákladech například ve výši 5 milionů korun ročně, zcela nepochybně by se již v drtivé většině nejednalo o nejmenší živnostníky.

Opustili bychom tím základní cíl těchto paušálů, kterým je právě podpora těch drobných. Protože v případě řady činností stávající výše výdajových paušálů překračuje výrazně výši obvykle vynakládaných výdajů, je zřejmé, že bez omezení výdajových paušálů by byly využívány ryze k daňové optimalizaci. Zastropování výdajových paušálů má tedy své hluboké opodstatnění. Přikláním se k možnosti zvýšení tohoto limitu z jednoho milionu korun na dva.

Podnikatelům by díky tomuto opatření zůstalo v peněženkách o 1,5 miliardy korun ročně více. Tento výpadek by mohl být plně kompenzován náběhem zbývající fáze elektronické evidence tržeb. Tato opatření spolu totiž velmi úzce souvisí, protože nezbytným předpokladem pro snižování daňové zátěže je zajištění jejich spravedlivého a řádného výběru, což se nám úspěšně daří.

SPÍŠE NE: KAREL HAVLÍČEK (šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR)

Karel Havlíček.Podporujme živnostníky

Začněme jinou otázkou. Potřebujeme živnostníky v době, kdy drtivou část ekonomické výkonosti zajistí velké firmy? Není živnostník přežitkem, když výrobu zajistí nadnárodní společnosti, zemědělskou produkci velké farmy a o obchod se postarají hypermarkety či internetová tržiště?

Přezíravost či v lepším případě trpěná podpora živností je ale ve skutečnosti ukázkou nejen malosti, ale i velké neznalosti.

Země vybudované na velkých firmách se totiž v době, kdy dojde k ekonomickému otřesu, bortí jako hromádka z karet, neboť jsou zcela závislé na pár stovkách korporací, které si nakonec svoje aktiva přemístí, kam se jim zlíbí. Navíc žádná velká firma nám neobslouží venkov, neboť to pro ni není ekonomicky výhodné.

I proto se všechny vyspělé země předhánějí v podpoře živnostníků. Nikoliv z důvodu daňové výtěžnosti, ta je skutečně nízká.

Důvodem je udržení infrastruktury regionů, zachování služeb, nezávislého obchodu, drobných řemesel a původních výrobků. Role živností se posouvá z roviny ekonomické do roviny sociální. Važme si toho, že zde máme milion aktivních živnostníků, kteří nestojí před úřadem práce s čepicí v ruce, ale jsou připraveni každý den bojovat o střechu nad hlavou, bez nároků na sociální vymoženosti. Udržení výdajových paušálů je to nejmenší, co pro ně můžeme udělat.