ANO: JAKUB MICHÁLEK

Pomůže to boji s daňovými úniky

Pirátský návrh cílí na obchodní činnosti, které bývají spjaté s praním špinavých peněz. Je absolutní lež, že by návrhem byla prolomena mlčenlivost advokátů při zastupování klienta v soudních řízeních a poradenství, jak chybně tvrdí advokát Tomáš Sokol.

Předložili jsme podnět na rozšíření současné pravomoci Finančního analytického úřadu (FAÚ) vyžádat si specifická data o obchodování – přesně vyjmenovaná v zákoně o praní peněz – i na Generální finanční ředitelství (GFŘ).

Cílem je umožnit řešit daňové úniky velkých korporací, které se v Česku odhadují na 50 miliard ročně a typicky využívají služeb advokátů pro nelegální a agresivní daňové plánování. Sokol nepravdivě tvrdí, že podle návrhu Pirátů bude advokát muset poskytovat jakékoliv údaje, které si GFŘ vyžádá. To je nesmysl, protože zákon proti praní špinavých peněz něco podobného výslovně zakazuje.

Týká se pouze obchodních případů jako zakládání firem s anonymním vlastníkem a provádění peněžních transakcí, kde se skutečný majitel skrývá za advokátem. Podle EU musí být podklady poskytnuty pro účely ochrany zahraničních daní a podle našeho návrhu by byly stejným způsobem přístupné i pro účely ochrany tuzemských daní. Jediným orgánem, který má být kompetentní si údaje vyžádat, je GFŘ, nikoliv kterýkoliv finanční úřad.

Advokát může v případě nezákonné výzvy poskytnutí odmítnout a následně postoupit věc soudu.

Autor je předseda poslaneckého klubu Pirátů.

NE: VLADIMÍR JIROUSEK

Dojde k nabízení „šedých služeb“

Česká advokátní komora se v poslední době setkává s opakovanou snahou o zásahy do profesní povinnosti mlčenlivosti. Posledním pokusem v řadě je pozměňovací návrh Pirátů k novele daňového řádu, který, pokud by byl přijat, znamenal by velmi zásadní a zjevně protiústavní zásah do ochrany důvěrnosti informací sdělovaných advokátovi.

Podle tohoto návrhu by advokátní mlčenlivost neexistovala v případě zjištění skutečností i jen nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo v budoucnu nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 000 Kč. Jinak řečeno, kterémukoliv finančnímu úřadu by stačilo požádat o jakoukoliv informaci o jakémkoliv klientovi s tím, že možná v budoucnu nesplní svoji daňovou povinnost, a advokát by poskytnutí žádané informace nemohl odmítnout!

Výsledná situace, pokud by byl návrh přijat, by kromě likvidace podstatné části advokátní mlčenlivosti znamenala navíc i paradox. Na jedné straně stát bojuje proti „šedé ekonomice“, ale zároveň by  stejná politická reprezentace navodila platformu pro zónu „šedých služeb“, i těch právních.

Nehledě na to, jestli by si klient advokáta, daňového poradce nebo notáře myslel, že jím připravovaný či realizovaný právní postup je, nebo není v souladu s právem, tak již po prvním případu, kdy by byl advokát nucen udat svého klienta, se raději uchýlí do ilegality.

Autor je předseda České advokátní komory.