ANO: MILAN WOLF

Kladnu to pomohlo

Hodnocení opatření obecné povahy, které zamezuje vyplácení nových doplatků na bydlení na celém území města, je naprosto jednoznačné. Kladnu velmi výrazně pomohlo, podařilo se zastavit vlnu nových žadatelů a narušit tak kvetoucí obchod s chudobou. Stále je ještě krátká doba od zavedení mimořádného opatření a tedy na jeho hodnocení. Už nyní ale můžeme říci, že se sociální situace ve městě zklidňuje, zaznamenáváme i snížení kriminality.

Kladně opatření hodnotí i členové bytových družstev, kteří se denně potýkají s následky obchodu s chudobou a s problémy v soužití s nepřizpůsobivými osobami. Nenastal žádný ze scénářů, kterými hrozily neziskové organizace, nemáme zde žádné navýšení bezdomovectví, žádnou hysterii. Řešíme pouze jednotky dotazů od klientů. Nadále platí, že v případě hodného zvláštního zřetele jsme připraveni individuálně pomoci s řešením bytové situace. Města mají omezenou kapacitu strážníků, policistů, sociálních pracovníků, preventistů kriminality, pracovníků úřadu práce, prostě osob, které se sociálně slabým věnují. Pokud je tato kapacita počtem potřebných osob vyčerpána, nemohou svoji práci vykonávat v potřebném rozsahu.

Omezení vyplácení doplatků pouze v některých částech města proto nic neřeší. Problém se přesune jen do vedlejší lokality. Jediným řešením je proto omezení na celé město a další intenzivní práce se stávajícími klienty.

Autor je primátorem Kladna.

NE: MARTIN ŠIMÁČEK

Je to čirý populismus

Radost kladenského primátora, že díky zavedení „bezdoplatkové“ zóny v celém městě klesla kriminalita, je falešná a populistická. Opatření platí pár měsíců a z města se kvůli tomu neodstěhovaly davy pachatelů trestné činnosti. Pokud kriminalita poklesla, pak zřejmě z jiných důvodů. Primátor by se spíš měl zajímat o to, kolika seniorům, handicapovaným či rodinám s dětmi Kladno dramaticky zhoršilo životní situaci.

Zjišťujeme v terénu dopady na lidi ve vyloučených lokalitách. Projevují se postupně, teď je zaznamenávají jen ti, kteří jsou nuceni se stěhovat. Stále častěji to nebude s podporou dávky v hmotné nouzi, ale bez ní. Úřad práce jim ji kromě zón nevyplatí také tam, kde neprokážou „sepětí s místem“, což je vlasně novodobé domovské právo. Tito lidé se propadnou do ještě větší nouze. Jaké to bude mít dopady na ně, jejich děti a na soužití v českých městech, je jasné.

Neplatí, že zóny likvidují byznys s chudobou. Naopak. Spekulanti s bydlením na ubytovnách se orientují nejrychleji a přesouvají se mimo vyhlášené zóny. Města, která zóny vyhlašují, přehazují nesolidárně problém na ostatní.

Jak dát vyhlašování zón aspoň nějaký smysl, ukázali v Děčíně. Zóny jsou tam malé, zaměřené na jednotlivé ubytovny, kde lidé živoří v neudržitelných podmínkách. Tady existuje šance, že nejhorší ubytování zanikne. Otázkou zůstává, co bude s lidmi.

Autor je ředitel Institutu pro sociální inkluzi.