Nosič politického zviditelnění
Žijeme v éře 4. průmyslové revoluce. Digitalizace jde ruku v ruce s robotizací nejen v soukromém sektoru. I státní správa vnímá výzvy 3. tisíciletí a vyvěsila vlajku e-governmentu. Ten má různé podoby. Médii v posledních dnech hýbe kauze e-receptů a (ne)chutí lékařů opustit tradiční papír ve prospěch virtuální reality. Podobné vzrušení vyvolal návrh Ministerstva práce a sociálních věci na zavedení tzv. e-neschopenek.
Ty mají nahradit známé lístečky zvláštního formátu, které zaměstnanec osobně doručuje na personální oddělení svému zaměstnavateli. Zkušební náběh se plánuje na rok 2018 a ostrý provoz od 2019. Nápad je to určitě dobrý, ale jsou všichni zúčastnění připraveni? Jak má systém fungovat? Mají lékaři potřebné informace a technologie? Zdá se, že iniciativa MPSV není plně koordinována s ministerstvem zdravotnictví, které připravilo koncepci elektronického zdravotnictví.
Trochu se vkrádá myšlenka, že e-neschopenka slouží jako nosič pro politické zviditelnění. Ti, kterým má usnadnit práci, tedy lékaři, zaměstnavatelé a zaměstnanci příliš optimismem nesrší. Zaměstnavatelé vyčítají návrhu jeho nesystémovost. V čem ji například spatřují? V tom, že e-neschopenka bude dobrovolná. Vrátíme-li se k úvodu zmíněné averzi lékařů k e-receptu, není nutné mít křišťálovou kouli k tomu, abychom odhadli zájem o další e-povinnost.
Markéta Schormová, právní expertka HK ČR
Žádný přínos to zatím nemá
Elektronické neschopenky prozatím lékaři příliš nevyužívají. Pokud vím, je v tomto režimu vystaveno jen kolem tří až pěti procent všech neschopenek. Důvod je ten, že systém stále není dokončený. Není napojený na registr obyvatel, nejsou v něm zanesená data o zaměstnavatelích. Pokud se tato data doplní a systém se k registrům připojí, může být vystavování neschopenek v tomto režimu rychlejší a pohodlnější.
Člověk jen naťuká jméno zaměstnance a zaměstnavatele a data sama zadají. Do té doby se k tomu ale příliš mnoho kolegů nehlásí, žádný velký přínos to pro ně nemá. Dílčí výhrady máme i k tomu, že si musí každý lékař, který chce vydávat e-neschopenku, nejprve vyřídit elektronický podpis. Nerozumím tomu, proč si musí zdravotník, který je zaměstnancem nemocnice a neplánuje podnikat, vyřizovat vlastní elektronický podpis. Pokud chtěl stát zavádět e-zdravotnictví, měl k tomu nejprve vytvořit vhodné podmínky a vystavit lidem automaticky a na své náklady elektronické občanky.
Na druhou stranu ale velmi oceňujeme přístup ministerstva práce a sociálních věcí, které zvolilo poměrně vstřícný přístup. Nenutí lékaře násilím k vydávání e-neschopenky do doby, dokud není systém dokončený a chyby vychytané. Kéž by stejný postup zvolilo i ministerstvo zdravotnictví v případě e-receptu.
Zdeněk Mrozek, viceprezident ČLK