Seděli jsme v berlínské kavárně a s asi největším německým odborníkem na střední Evropu se bavili o výsledcích voleb v Polsku a na Slovensku. V Polsku pro Evropskou unii povzbudivých, na Slovensku, i vzhledem k předvolebním vyjádřením Roberta Fica, znepokojivých.

„Německo je příliš zaměstnáno světovou politikou. Od vás Čechů se očekává, že dokážete slovenského premiéra Roberta Fica udržet v evropském klubu a nedopustíte, aby se spustil s Viktorem Orbánem,“ říkal mi mimo záznam.

Martin Komárek
České děti si mlátit budeme

Měl pravdu. Ne proto, že by na tom mohlo mít zájem Německo. Ale prostě proto, že je to především náš český národní zájem. Je třeba prostě přijmout, že si Slováci do čela své země znovu zvolili Roberta Fica a odhodit naše možné předvolební preference.

Udělat to, co je udělat třeba. Pevně navázat na dosavadní husté předivo česko-slovenských vztahů. A s Robertem Ficem jednat tak, jako se jednalo se všemi předchozími slovenskými premiéry, Mikulášem Dzurindou počínaje. Tedy jako s předsedou vlády nám zcela nejbližší země, s níž máme společnou nejen minulost, ale především současnost a budoucnost.

A doslova pomoci Ficovi vymanit se z předvolební rétoriky a napomoci mu vrátit se tam, kde mnohé předchozí roky jako premiér Slovenska byl. Tedy v hlavním proudu EU, mezi politiky, kteří Unii tvořili, a ne bořili, kteří pomáhali jejímu fungování a nesypali písek do složitého hodinového soustrojí evropské politiky.

Kateřina Perknerová
Bečva bez viníka

Premiér Petr Fiala má proto s Ficem jít ještě před dnešním summitem EU na kafe, i kdyby měl kvůli tomu odletět o hodinu dřív z Tel Avivu. A pozvat premiéra Slovenska na jeho první zahraniční cestu do Prahy. Tak, jak se sluší a patří. Tam, mezi čtyřma očima, probrat i červené čáry, po jejichž překročení by mimořádné česko-slovenské vztahy mohly dočasně skončit. A zkusit nalézt řešení, jak se tomu dá předejít.

Slovensko je dnes český evropský úkol. Musíme ho zvládnout. V našem českém zájmu.