Z bohatých zkušeností za šest volebních období v křesle starosty vím, že platí to druhé. Samospráva obcí je systematicky likvidována státní mocí. Okresní úřady, které byly samosprávě ku prospěchu, stát zrušil. Prý to tak chtěla Evropská unie. Ta unie, jejíž vůdčí Německo je založeno na okresním uspořádání.

To, co samospráva může, je ukotveno v Ústavě, zákonu o obcích a dalších desítkách neustále novelizovaných zákonů. Prostřednictvím těchto zákonů stát na obce navaluje stále větší povinnosti, aniž by bral v potaz, že každá další povinnost obec něco stojí.

O financích ale nerozhodují jako jinde v zahraničí obce, ale stát prostřednictvím postsocialistického modelu centrálního výběru a přerozdělování daní. Rozvoj obcí je pak řízen pomocí programů státní či unijní podpory, kde je pravidlem to, že žádná pevná pravidla neexistují. Rozvojové projekty se musí řídit zákonem o veřejných zakázkách, který je absolutní špičkou mezi legislativními paskvily založenými na smyšlence, že každý starosta je potenciální zloděj.

Samospráva je dnes v kleštích byrokracie, a to hned z několika stran. Je tak smutnou skutečností, že jednání zastupitelstva je nemyslitelné bez účasti právníka, ale ani ten není zárukou, že nejsem jednou nohou v kriminále.        

Autor je starosta Modravy.